Praha – Kdo by měl v Česku tvořit zahraniční politiku? A měl by prezident Zeman více komunikovat s vládou, aby republika v zahraničí vystupovala názorově jednotná? V těchto otázkách panovala mezi zástupci politických stran Pavlem Kováčikem (KSČM), Terezou Bernardovou (LEV 21) a Martinem Stropnickým (ANO 2011) víceméně shoda. Trojice se však rozchází v pohledech na nastartování české ekonomiky, a stejně tak má i rozdílné představy o sociálních otázkách. To vše přinesly Události, komentáře zabývající se předčasnými volbami.
ANO, LEV 21 a KSČM: Zeman by měl více komunikovat s vládou
Kdo má tvořit zahraniční politiku?
Martin Stropnický (ANO): „Jednoznačně vláda, prostřednictvím ministra zahraniční a samozřejmě po konsenzu schválením vládou. Prezident je podle mého soudu reprezentantem navenek, není ale tvůrcem zahraniční politiky.“
Pavel Kováčik (KSČM): „Je to úloha vlády, nicméně prezident je reprezentantem státu navenek, a tak na tom má také mít svůj podíl.“
Tereza Bernardová (LEV 21): „Je to na straně vlády a ministerstva zahraničí, přičemž v zahraničí bychom v názorech měli působit jednotně, a ne tak, jak se to děje v poslední době.“
Reprezentanti politických stran se dále shodli na tom, že by prezident Zeman měl více komunikovat s vládou a měl by s ní více projednávat své kroky. Současná nekomunikace totiž prý způsobuje, že Česká republika vystupuje v zahraničí nejednotně. Jako např. v kauze unesených českých dívek v Pákistánu, kdy podle dotazovaných prezident značně pochybil tím, že prozradil jejich přesnou polohu a informoval o tom, že se jedná o jejich propuštění. A to i navzdory tomu, že svým prohlášením mohl uneseným uškodit.
KSČM dlouhodobě prosazuje požadavek vystoupení ČR z NATO. Ten trvá i v současné situaci. Podle Kováčika by se tak mohlo stát v případě, pokud by se Česko stalo agresorem a připojilo by se k akci, která nebude posvěcená Radou bezpečnosti OSN. Jak ale přistupovat třeba k zahraniční politice s Ruskem? Bernardová tvrdí, že LEV 21 netrpí žádnými „antiruskými komplexy“ a zemi považuje za význačného obchodního partnera a hlasuje tedy pro spolupráci. Stropnický v oblasti zahraničních vztahů považuje za důležitou angažovanost na poli lidských práv. Přijímání barmské disidentky Su Ťij nebo Dalajlamy považuje za pozitivní akt.
Su Ťij na Pražském hradě
Ekonomika
Kováčik z Komunistické strany Čech a Moravy vidí cestu z patové ekonomické situace v posílení vlivu státu na strategické podniky (plynárenské komplexy, banky, doly atd.). Dle jeho názoru došlo během privatizace ke značnému uvolnění státní kontroly, která by se měla zase upevnit. Stropnický však tento návrh odmítá s tím, že podniky, kde má stát doposud značný vliv, se ukázaly jako dysfunkční a cestu je tedy třeba hledat jinde. Bernardová vidí vzkříšení ekonomiky hlavně v podpoře malých a středních podniků či nastartování vnitřní spotřeby České republiky. Budoucnost podle ní závisí i v progresivní dani vysoko příjmových právnických a fyzických osob, které by se měly na chodu státu podílet.
Sociální otázky
Spolehlivější adresnost sociálních dávek, prosazovat právo na práci nebo zajištění sociálního bydlení – i tato témata padala v souvislosti se sociálními otázkami.
LEV 21 prosazuje ideu, která zamezí plýtvání sociálními dávkami těm, kteří v Česku pracují načerno nebo pracovat nechtějí, avšak příspěvek od státu dále pobírají. Bernardová by chtěla dohlédnout na adresnost dávek těm, kteří je opravdu potřebují a nezneužívají je.
GALERIE
Nezaměstnaný autor: Jan Langer, zdroj: ČT24
V této souvislosti se vyjádřil také Pavel Kováčik – KSČM totiž hodlá prosazovat právo na práci, lidově řečeno dát ji tomu, kdo pracovat může a chce. Řeč byla především o čerstvých absolventech vysokých škol či učilišť, již bez praxe jen těžko najdou zaměstnání. Kováčikovi je prý jasné, že nulové nezaměstnanosti docílit nelze, komunisté se však pokusí čísla lidí bez práce rapidně snížit.
Podle Stropnického z hnutí ANO je třeba zaměřit pozornost na sociální bydlení. To by prý měly řešit obce, které se i navzdory rozprodání bytových fondů v privatizaci snaží najít nebo vybudovat ubytovací kapacity. Současný stav tohoto bydlení označuje za katastrofální a dodává, že v dofinancování může pomoci stát či kraj.
Priority po případných úspěšných volbách vidí každá strana někde jinde. ANO by se ihned začalo zabývat zákonem o státní službě, KSČM zákonem o majetkových přiznáních a LEV 21 by se zase soustředil na zamezení korupce ve veřejných zakázkách.
25 minut
Události, komentáře: ANO, LEV 21 a KSČM