Andreje Babiše čeká verdikt soudu i prezidentské volby. Stíhaná hlava státu by byla unikát

Nahrávám video

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je jedním z favoritů prezidentské volby. Těsně před prvním kolem také zřejmě padne rozsudek v kauze Čapí hnízdo, kde čelí obžalobě z napomáhání k dotačnímu podvodu. Případné vítězství ve volbách by mohlo Babiše alespoň na dobu  prezidentského mandátu kauzy zbavit. Nadobro pak může Babiše osvobodit prezident Zeman. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek.

První kolo prezidentských voleb proběhne 13. ledna. Jen o pár dní dříve, 4. až 6. ledna vynese soudce Městského soudu v Praze Jan Šott rozsudek nad Andrejem Babišem v kauze dotačního podvodu na Čapím hnízdě.

Prezident republiky, který by byl stíhaný nebo dokonce odsouzený pro hospodářský trestný čin, by určitě byl svého druhu unikát, přibližuje situaci Petr Leyer z Transparency International.

Z dosavadních informací vyplývá, že Andrej Babiš mohl celý projekt řídit, domnívá se advokát Jiří Kučera. Podle něj to dokládá výpověď několika na sobě nezávislých svědků. Soudce Šott už upozornil, že by mohl případ překvalifikovat. Místo podmínky by mohl udělit trest až pět let. Kdyby se ovšem Babiš stal prezidentem, musel by soud trestní stíhání přerušit. 

Abolice a prezidentská milost

Existují také dva způsoby, jak celý případ zcela zastavit. Takzvaná abolice může zastavit probíhající soudní proces, tu by ale vedle prezidenta Miloše Zemana musel podepsat i premiér Petr Fiala, který předem vylučuje možnost, že by svůj podpis připojil. „Pan prezident mi v minulosti tu abolici nabízel a já jsem ji odmítl,“ připomněl sám Babiš.

Druhou možností je prezidentská milost, kterou je možné zrušit pravomocný rozsudek a která je v rukou samotného prezidenta. Miloš Zeman by však na toto rozhodnutí měl málo času. I když soudce vynese svůj verdikt v první polovině ledna, tak se obžalovaný i státní zástupce musí vzdát práva na odvolání, aby se rozsudek stal pravomocným. Teprve až potom by mohl prezident přikročit k udělení milosti. 

„Dovedu si představit situaci, kdy Andrej Babiš bude na konci prosince nebo zkraje ledna odsouzený. Nebude se proti rozsudku odvolávat a Miloš Zeman mu udělí milost,“ zamýšlí se investigativní novinářka Sabina Slonková. Ze všech kandidátů je podle jejího názoru Andrej Babiš pro současného prezidenta nejpřijatelnější, protože se s ním prý dokáže dohodnout.

Dotaz na případnou milost pro Andreje Babiše nechal hradní mluvčí bez odpovědi. Babiš zopakoval, že podle jeho názoru se dotačního podvodu nedopustil a je přesvědčen, že ho soud osvobodí. 

Přibáň: Obrázek politické kultury

„Přestože by Andrej Babiš měl vysokou výkonnou funkci a vliv na široké spektrum procesů a politiků, tak by mohl zároveň čerpat dotace,“ popisuje Petr Leyer z Transparency International možné další dopady zvolení Andreje Babiše prezidentem.

„Je to obrázek stavu demokracie a politické kultury v této zemi. Existují státy, kde si dokážete představit odsouzené lidi, kteří se stanou prezidenty. Když ale běží soudní roces, tak je podle mě nesprávné kandidovat a ucházet se o post prezidenta,“ míní právní teoretik Jiří Přibáň.

„Kandiduji, protože se hnutí ANO rozhodlo postavit kandidáta. Samozřejmě udělám všechno pro to, abych se stal prezidentem,“ řekl pak sám Babiš v pořadu 168 hodin.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 19 mminutami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled