Zlín – Bezmála půl miliardy korun - tolik dluží Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně. V takových červených číslech není žádná jiná nemocnice v zemi. Nemocnice nemá dluhy z čeho zaplatit, krajští zastupitelé se proto dnes rozhodli poslat jí finanční injekci 30 milionů korun. V září budou o tom, jak nemocnici zachránit, jednat znovu.
Zlínská nemocnice dodavatelům platí s prodlevou až deset měsíců. Na tom, že situace je velmi vážná, se dnes shodli pravicoví i levicoví zastupitelé. „Některé prvky pro insolvenční řízení by nemocnice pravděpodobně splňovala, ale určitě zde není zájem dodavatelů ani zřizovatele na tom, aby byla vyhlášena insolvence. Dodavatel ví, že svoje peníze dostane. Nemusí mít strach, že nemocnice zkrachuje,“ vysvětlil náměstek hejtmana odpovědný za zdravotnictví Lubomír Nečas (SPOZ).
Zlínští zastupitelé proto dnes téměř jednomyslně rozhodli o tom, že na nemocnici převedou třicet milionů korun. Aby nemocnice umořila půlmiliardový dluh, bude ale nutně potřebovat další finanční pomoc.
Do konce srpna proto chce mít zastupitelstvo na stole plán konsolidace hospodaření nemocnice. Současně má být navýšeno základní jmění nemocnice, aby se do budoucna těmto problémům podařilo zabránit. Kraj by jí mohl poslat až 300 milionů korun. O všem budou zastupitelé znovu jednat v září. Prodat ani pronajmout nemocnici za žádnou cenu nechtějí.
Vedení kraje tvrdí, že pacientů se změny nedotknou. Opozice to vidí jinak. „Pacienti jsou velmi časně i po závažných operacích přesunováni do regionálních nemocnic. V některých případech se to může stát rizikem,“ myslí si opoziční zastupitelka a lékařka kroměřížské nemocnice Lenka Mergentalová (TOP 09). Úsporná opatření ale pocítí zaměstnanci - na zvyšování platů mohou zapomenout.
Podle vedení nemocnice je jednou z příčin problémů úhradová vyhláška. Kvůli ní je nemocnice dlouhodobě podfinancovaná. Vedení si už v minulosti stěžovalo na nerovné podmínky - i když poskytuje pacientům stejnou péči jako velké fakultní nemocnice v Brně nebo Ostravě, od pojišťoven dostává na provoz méně peněz.
Druhým problémem je podle některých zastupitelů nákladný rozvoj nemocnice v letech 2004 a 2005. Tehdy se otevřely nové obory - například invazivní kardiochirurgie - bez toho, aby měly nasmlouvané zdravotní pojišťovny. Část nákladů na léčbu pacientů proto nemocnice musela doplácet ze svého. Ztráty tak rychle narůstaly.
Ve výrazné ztrátě končí nemocnice už několik let
Vloni měla nemocnice ztrátu 65 milionů, rok předtím 109 milionů, v roce 2010 to bylo dokonce 190 milionů korun. Obrovské dluhy zlínské nemocnice poprvé vyplavaly na povrch právě v roce 2010. Nemocnice byla na pokraji finančního kolapsu, kraj proto na konci roku do nemocnice vložil 45 milionů korun. O dva měsíce později krajští zastupitelé schválili také provozní úvěr pro nemocnici ve výši padesát milionů. Od té doby se hovoří o tom, že chod nemocnice bude nutné zefektivnit.
Kvůli ekonomickým problémům kraj nečekaně vyměnil ředitele
Vedení Zlínského kraje na začátku června všechny překvapilo, když odvolalo kompletní vedení zlínské nemocnice. Podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Lubomíra Nečase (SPOZ) k tomu kroku vedla špatná ekonomická situace nemocnice a také personální neshody v představenstvu.
Na postu ředitele nahradil Bohuslava Škubala tehdejší ředitel kroměřížské nemocnice Pavel Calábek. Novým ředitelem se po něm stal člen představenstva Roman Dostalík. Oba noví ředitelé se funkcí ujali 25. června.
