Praha - Slavný americký film Twister z roku 1996 přibližuje nadšení těch, kteří loví tornáda, ale existuje i skupina lidí, kteří milují hromy a blesky, a tak vyrážejí ven už s prvním zábleskem. Zatímco většina lidí ve středu večer seděla někde schovaná, lovci bouřek netrpělivě vyhlíželi dlouhý pás mraků, který se z Německa blížil přes Šumavu do Čech. Blesky jsou na dosah a amatérští lovci bouřek potřebují už jen vybrat to správné místo pro focení. A není to úplně jednoduché.
Musí být dobře vidět a v případě potřeby se lovci musejí mít kam schovat. „To není úplně nejideálnější stanoviště, stromy by tady být neměly… Na druhou stranu za námi je vodojem, takže když by k něčemu mělo dojít, tak to půjde spíš do toho vodojemu než do nás,“ vysvětluje úskalí jedna z lovkyň. A pak už stačí jen čekat.
A vyplatilo se - bouřkové mraky jsou na dohled. Sice dál, než si lovci původně představovali, ale i tak začíná působivé blýskavé představení…
Jan Drahokoupil fotí bouřky - a mraky vůbec - od mládí. Lidi, kteří se o počasí zajímají stejně jako on, sdružil do občanského sdružení Lovců bouřek. Jsou v kontaktu, a když se blíží bouřka a je šance fotit, dají si vědět a vyrazí. „Vystavujeme se určitému riziku, ale stejně tak jako kdokoliv jiný, kdo se za bouřky pohybuje venku a nic o tom neví, my samozřejmě do určité míry riskujeme, ale jsme si vědomi toho nebezpečí,“ tvrdí Drahokoupil.
Martin Setvák - meteorolog ČHMÚ:
„S předpovídáním je to velmi obtížné. Meteorologie umí obecně předpovědět podmínky, kdy bouřky budou vznikat, dá se zhruba říct, kde budou v rámci republiky… V momentě, kdy bouřka začne sršet, tak může obecně prásknout kamkoliv, kde je dobrá vodivost země.“ Jako v případě fotbalového hřiště ve Velkém Šenově. Ačkoliv byly všude kolem vyšší stavby, blesk udeřil do země, hned za zády fotbalistů.
Čeští lovci blesků - stejně jako slavnější američtí lovci tornád - sledují výboje jen z vlastního zájmu. Blesky ale pronikly i do fyzikálních laboratoří. Jako potenciální zdroj energie je zkoumají i na ČVUT, kde zjistili, že uvnitř těchto supersilných laboratorních výbojů se slučují atomy a že tam dochází k jaderné fúzi. Při tom se uvolňuje velké množství energie. Jakmile se fyzikům tedy podaří fúzi řídit a ovládat, mohla by nahradit stávající elektrárny. To je ale ještě běh na dlouhou trať.
