Štramberk - Čeští herpetologové řeší složitou hádanku. Ve starých vápencových lomech ve Štramberku totiž nedávno objevili teplomilné ještěrky, známé zatím jen ze Středomoří. Jediná lokalita v České republice je zřejmě i nejsevernějším bodem výskytu ještěrky zední v Evropě. Výzkum má objasnit, kdy kolonie vznikla a jak mohla přežít.
Podle herpetologa Jiřího Moravce z Národního muzea osídlila ještěrka zední štramberské vápencové skály pravděpodobně už hodně dávno. Od středomořské ještěrky stejného druhu se totiž výrazně liší, a nejen zbarvením: „Má ploché nebo tedy částečně zploštělé tělo, protaženou úzkou hlavu a dlouhé prsty zakončené drápky,” upřesňuje Moravec a dodává, že ještěrka je díky svým tělesným proporcím velice obratná a jedině proto dokáže využívat skalní biotopy. „Zdejší ještěrky dokážou šplhat i po hladkých stěnách a žije jich tu pravděpodobně kolem tří set,” doplňuje ještě vedoucí místní botanické zahrady Petr Pavlík.
Jiří Moravec se přiklání k názoru, že ještěrky zde přežívají nejspíš od doby meziledové, kdy byl areál jejich rozšíření posunutý hodně k severu: „Celá ta oblast Štramberka je taková výborná, teplá – dalo by se říci unikátní oblast, kde teplomilné druhy byly schopny přežít i období méně příhodného klimatu a přetrvávat tady.”
Dřívější vědecké výzkumy naznačují, že zdejší kolonie dobu ledovou přežít mohla.Ještěrka zední je totiž velmi odolná proti chladu a patří k několika málo druhům obratlovců, kteří dokáží snést promrznutí tkání. Úvahy, zda jde či nejde o nový druh uzavřou s konečnou platností až testy v ústavu genetiky Akademie věd České republiky.
