Podolí u Brna - Stavba rodinného domu v Podolí u Brna zničila podle pracovníků brněnské pobočky Archeologického ústavu Akademie věd velmi vzácné až 35 tisíc let staré paleolitické naleziště. Vznikla tak škoda stovek tisíc, ale především ztráta asi tisícovky cenných artefaktů, které mohli odborníci zachránit. Archeologové prý stavebníka několikrát žádali, aby jim umožnil provést na staveništi výzkum. Ten jim to ale nedovolil a krajský úřad, který žádali o pomoc, mu to nedokázal včas nařídit.
„Celá kauza je exemplární ukázkou nedodržení povinností vyplývajících z památkového zákona ze strany majitelů pozemku, naprosté arogance stavebníka Pavla Vránka při úmyslném zničení pojednávané lokality a nezájmu ze strany pracovníků krajského úřadu při řešení této kauzy, díky čemuž nebyl Pavel Vránek dosud nijak potrestán,“ uvedl archeolog z akademie věd Ondřej Mlejnek.
Celá kauza podle archeologů začala v dubnu 2010, kdy si spolupracovník archeologického ústavu Petr Matějec všiml stavebních prací v blízkosti známé paleolitické lokality na hranici katastrů Brna – Líšně a Podolí u Brna. Z místa stavby se mu podařilo zachránit kolekci štípané industrie typologicky datovanou do kultury aurignacienu, tedy asi 35 000 let starou. To oznámil na Archeologickém ústavu. Až poté zjistili, že nebyla na Archeologický ústav hlášena, jak vyžaduje památkový zákon, a tak se na stavebníka obrátili mailem a telefonicky, aby jim umožnil výzkum provést. Jenže pan Vránek podle jejich tvrzení nijak nereagoval a v následujících třech měsících stavěl dál.
- Stavba domu zcela zničila archeologické naleziště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2777/277640.jpg
- Archeologické artefakty z Podolí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2777/277641.jpg
- Lokalita zničeného archeologického naleziště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2777/277637.jpg
- Nálezy v místě zničeného archeologického naleziště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2777/277652.jpg
A tak se archeologové na konci července rozhodli požádat o pomoc krajský úřad, aby vše vyřešil a nařídil vlastníkovi uvedené parcely stavebníkovi strpět archeologický výzkum. „Archeologický ústav totiž nemá žádné pravomoce, nemůže donutit vlastníka ani stavebníka k uzavření této smlouvy a ani nemáme jako archeologové žádné povolení ke vstupu na soukromý pozemek,“ vysvětlil archeolog.
Kraj nepomohl, prý má svázané ruce
Jenže kraj nepomohl. Vyzval sice Vránka ke spolupráci, ale víc prý dělat nemůže. Památkový zákon je prý nejednoznačný a jasně neříká, s kým máme jednat, zdali s vlastníkem pozemku (což byli v tomto případě rodiče stavitele), a nebo stavitelem samotným, a kdy proti němu zakročit. „Mohu pouze říci, že kraj podal připomínky k novelé památkového zákona, kde by to bylo jasné,“ dodal mluvčí jihomoravského krajského úřadu Jiří Klement.
Loni koncem září, během šesti měsíců, tak bylo všechno zpečetěno a naleziště nenávratně zničeno. Na místě stavby byly podle archeologů zničeny až tisíce artefaktů ze starší doby kamenné. Takovéto nálezy mají stěží vyčíslitelnou historickou i uměleckou hodnotu a to, že někdo na toto místo vjede bagrem a celé to poničí, je něco naprosto nepochopitelného. „Získáním půdních vzorků jsme mohli získat i důležité informace o podnebí a krajině v době nejstaršího osídlování Evropy. Lidé kultury aurignacienu zažili ještě poslední populace původních obyvatel Evropy, neandrtálců. Setkávali se spolu a vzájemně se ovlivňovali. Zničením této lokality vznikla škoda, s jejímiž důsledky se budou archeologové při řešení otázky nejstaršího osídlení Evropy anatomicky moderními lidmi a jejich vztahu k neandrtálcům trvale potýkat,“ dodal archeolog.
Sídliště aurignacké kultury mohou být situována v chráněných prostorách jeskyní a skalních převisů stejně jako na otevřených prostranstvích. Jeskynní sídliště převládají v západní Evropě, zatímco ve střední a východní Evropě jsou spíše známa sídliště otevřená. Ze střední Evropy jsou známa sídliště z Tibavy, Seni a Barci (Slovesko), z rakouského Stratzingu a moravských lokalit Stránská skála (Brno), Vedrovice či Milovice.
Pavel Vránek se na kameru vyjádřit nechtěl, tvrdí ale, že o naleziště nevěděl. To však kromě Archeologického ústavu vyvrací i objevitel lokality, který stavebníka prý upozornil telefonicky i mailem.
