Brno - Ústavní soud odmítl stížnost Kamily Velikovské, jíž soudy uložily sedmiletý trest vězení za vraždu manžela. Velikovská byla obětí dlouhodobého týrání, které dokonce popsala v knize. Po vleklém procesu dostala trest pod hranicí zákonné sazby. Ústavní soud rozhodoval v prosinci bez veřejného jednání, dnes usnesení zpřístupnil v internetovém archivu.
Ústavní soud stížnost zkoumal přesně dva roky. Podle usnesení nezjistil v postupu českých soudů žádnou svévoli ani porušení základních práv. Soudy prý srozumitelně vysvětlily důvody, které je vedly k uložení trestu. „Jejich závěry jsou logické, jasné a přesvědčivé. Naproti tomu stěžovatelčina argumentace, která je v ústavní stížnosti opakováním výhrad obsažených v odvolání a dovolání, nevede Ústavní soud k názoru, že by bylo porušeno její ústavně garantované právo na spravedlivý proces,“ stojí v usnesení senátu se zpravodajem Stanislavem Balíkem.
Velikovská ve stížnosti například uvedla, že se nikdy nebránila zodpovědnosti za nedbalostní ublížení na zdraví. Rozhodně ale popírá úmysl vraždit. Velikovská svého manžela podle rozsudku zastřelila v roce 2005 doma v obývacím pokoji. Použila pistoli, kterou si patrně vypůjčila ke své obraně. Muž zemřel na místě.
U Krajského soudu v Brně dostala žena původně osm let vězení, Vrchní soud v Olomouci ale trest zpřísnil na deset let. Poté do kauzy zasáhl Nejvyšší soud, podle kterého byl rozsudek příliš přísný. Vrchní soud pak verdikt změnil a vyměřil ženě sedm let vězení. Zohlednil přitom to, že byla obětí domácího násilí. Napodruhé již Nejvyšší soud trest potvrdil a Velikovská v roce 2008 nastoupila do vězení.
Velikovské s úklidem a odstraněním těla pomáhal soused
Při rozhodování o vině a trestu přitížilo Velikovské chování po činu. Do případu totiž zatáhla i svého souseda, který jí pomohl s úklidem a odstraněním těla. Společně vytrhali zakrvácené parkety z pokoje, oblečení spálili. Poté oslovili dva bezdomovce, aby tělo za několik láhví alkoholu zakopali. Bezdomovci však mrtvého muže pouze odvezli do lesa za vizovickým nádražím. Tělo v pokročilém stadiu rozkladu objevil kolemjdoucí.
Velikovská popsala manželství a okrajově i soudní proces v knize Svobodná, i když za mřížemi. Napsala ji během desetiměsíční vazby.Vražda byla následkem dlouhodobého týrání v manželství, a to jak fyzického, tak duševního.
Před soudem například vyšlo najevo, že Velikovská musela oznamovat svému muži odchod na toaletu, kam ji manžel doprovázel. Svědky brutálních fyzických útoků bývaly nejen její dcery, ale i matka či otec. Případ týrání Velikovské označily u soudu psycholožky za obzvlášť extrémní a shodně uvedly, že se u ní projevil syndrom týrané ženy.
