Jižní Morava - Ve dvě hodiny odpoledne jmenoval prezident Miloš Zeman novou vládu. Její předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) má blízký vztah k jižní Moravě. Sám se narodil na Brněnsku a na post šéfa Úřadu vlády si přizval svého známého - tajemníka městského úřadu ve Slavkově Pavla Dvořáka. Do Prahy ale míří i další osobnosti z jihu Moravy, například dosavadní asistent Ústavního soudu Petr Jäger.
Bohuslav Sobotka (ČSSD) se narodil v Telnici u Brna. V dětství se ale i s rodinou přestěhoval do Slavkova u Brna, kde se potkal s Pavlem Dvořákem. Ten už dnes nastoupí na post šéfa Úřadu vlády poté, co 14 let pracoval jako tajemník městského úřadu ve Slavkově. Zkušený úředník není členem žádné politické strany a nabídku přijal téměř okamžitě.
Podle svých slov se Pavel Dvořák se Sobotkou zná od 90. let, kdy současný premiér působil coby slavkovský zastupitel. Nový ministerský předseda už před časem uvedl, že vedoucí představitel Úřadu vlády by podle něj měl být především úředník a neměl by dělat politiku.
Premiér Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka se narodil 23. října 1971 v Telnici u Brna. Už na základní školu ale docházel ve Slavkově u Brna, kam se s rodiči přestěhoval v 80. letech. Gymnázium studoval v Bučovicích, aby pak v 90. letech pokračoval studiem práv na Masarykově univerzitě v Brně.
Členem sociální demokracie je od prosince 1989. Už v roce 1996 se na kandidátce ČSSD za Jihomoravský kraj probojoval až do Poslanecké sněmovny. Ve Špidlově kabinetu byl ministrem financí a místopředsedou vlády. Na brněnském sjezdu ČSSD byl v roce 2011 zvolen stranickým předsedou. O 19 hlasů tehdy porazil svého protikandidáta Michala Haška.
Bohuslav Sobotka je ženatý a má dva syny. Prezident Miloš Zeman jej v polovině ledna 2014 jmenoval předsedou vlády a pověřil ho jejím sestavením. Na konci loňského roku se Bohuslav Sobotka objevoval v médiích především v souvislosti s tzv. lánskou schůzkou, kdy se část představitelů ČSSD setkala s prezidentem, aniž by byl na schůzku pozván i předseda strany Sobotka. Michal Hašek, Jeroným Tejc a Zdeněk Škromach pak byli označeni za tzv. pučisty, za své jednání se omluvili a rezignovali na své stranické funkce.
Na ministerstvo spravedlnosti odchází například Petr Jäger, který doposud působil coby asistent ústavní soudkyně Ivany Janů. Doteď přednášel například na Katedře ústavního práva a politologie brněnské Masarykovy univerzity. Do své funkce by měl být jmenován 17. února.
Na ministerstvu pro místní rozvoj by mohla působit například i současná starostka Hodonína Milana Grauová. Dřívější členka ODS, dnes už bez politické příslušnosti, na dotaz ČT svoji nominaci ani nepotvrdila ani nevyvrátila.
O post ministryně práce a sociálních věcí se v minulosti ucházela i Taťána Nersesjan, která působí jako radní Zlínského kraje za sociální demokracii. Její místo ale nakonec získala Michaela Marksová-Tominová (ČSSD), která působila coby mluvčí pro lidská práva a rodinu. Podle svých slov Nersesjan neuvažuje, že by na ministerstvo nastoupila v jiné funkci.
Řada nominovaných v Brně studovala
V Brně studoval třeba olomoucký právník Milan Feranec, který by mohl působit coby ekonomický náměstek na ministerstvu dopravy. Alespoň ho navrhuje hnutí Ano. Právnickou fakultu Masarykovy univerzity zase navštěvovala Kateřina Valachová, která dříve vedla právní odbor ombudsmana Otakara Motejla, a nyní by mohla působit na ministerstvu pro lidská práva spolu s ministrem bez portfeje Jiřím Dienstbierem.
Vzdálený vztah k Moravě má například i umělec a výtvarník Vladimír Franz, kterého na post náměstka ministra kultury prosazuje hnutí Ano. Část jeho rodiny je spojena s Rosicemi na Brněnsku, druhá větev pochází z Plzeňského kraje.
