Libavá – Naposledy se dnes sešli na Libavé příslušníci PTP z celého Česka. Takzvaní černí baroni se tu scházeli celých osmnáct let. Pro mnohé už ale začaly být kvůli věku pietní akty příliš náročné. Tito muži strávili za komunistického režimu základní vojenskou službu v táborech nucených prací, kam režim posílal na převýchovu „politicky nespolehlivé osoby“.
Naposledy zavzpomínali a pomodlili se za mrtvé kamarády. Mnozí z těchto mužů se už nesetkají. Všichni mají přes 80 let a dlouhé cestování je příliš zatěžuje. Poslední hromadnou PTP bohoslužbu vedl tradičně arcibiskup Jan Graubner.
Na Libavou nejezdili takzvaní pétépáci vzpomínat náhodou. Začátkem 50. let tady totiž vznikl jeden z prvních pomocných technických praporů.
53. libavský prapor byl na dva roky domovem i pro Pavla a Jaroslava. „Nikdo nám neřekl, proč nás sem povolali, to jsme nikdy nevěděli,“ uvedl pan Jaroslav.
Přesto plnili ve vojenském prostoru nejrůznější těžké práce. Doslova ho pomáhali budovat. Teď po letech už ale město skoro nepoznávají. „Tady pro armádu vybudovali v 50. letech hodně budov, hodně staveb, vodovody, silnice, nechali tady hodně potu, hodně vzpomínek,“ uvedl Josef Dřímal, přednosta újezdního úřadu Libavá.
Tábory nucených prací prošlo podle odhadů až 60 tisíc lidí. Šlo o duchovní, podnikatele, vzdělance nebo prostě jen takové, které Sbor národní bezpečnosti prohlásil za politicky nespolehlivé.
I když zná veřejnost černé barony zejména z humorného filmového zpracování, pravda je taková, že asi 400 z nich při těžké práci zahynulo.
