Ostružná - Prvních alej moravského jeřábu sladkoplodého vysadili mezi Petříkovem a Ostružnou na Jesenicku odborníci, kteří se snaží vrátit tuto původní odrůdu zpět do podhůří Jeseníků. Právě v jesenickém regionu rolníci před 200 lety jedlý jeřáb vyšlechtili, z tamní krajiny však tento strom vyhledávaný kvůli svým sladkým plodům postupně vymizel.
Podhůří Jeseníků už zase zdobí alej vzácných stromů
Odborníci s pomocí dobrovolníků dnes navzdory sněžení a mrazivému větru vysadili podél silnice spojující Petříkov s Ostružnou pět desítek stromů jeřábu sladkoplodého.
„Přišlo zhruba šedesát lidí, takže jsme je zvládli vysadit za tři hodiny. Venku sice bylo mrazivo, ale stromky jsme už měli vykopané, takže jsme je museli zasadit,“ řekla dnes zástupkyně občanského sdružení Eberesche Bohumila Tinzová.
Jeřáb sladkoplodý vyšlechtili rolníci z Ostružné a Petříkova. O jeho rozšíření se zasloužil v 80. letech 19. století lesník lichtenštejnského panství. Zatímco strom běžně roste v celé Evropě, i na Sibiři, z původní oblasti zcela vymizel. Podepsalo se na tom i to, že strom není dlouhověký, roste 40 až 60 let a pak uhyne.
Naši předci jeho plody například sušili a používali je kvůli vysokému obsahu vitaminu C. Plody putovaly také do džemů, zavařenin, moštů a sirupů, ale i jako rozinky do koláčů. Několik desítek stromů jeřábu sladkoplodého hodlá sdružení Eberesche na
Jesenicku vysadit i příští rok.
„Dvě aleje plánujeme v Jeseníku a už se nám ozývají další obce, které mají zájem se do projektu zapojit,“ uvedla Tinzová. Projekt Návrat sladkého jeřábu na Jesenicko má pomoci nejen vrátit odrůdu do oblasti, ale i zmapovat současný stav. Zbylé stromy hledají v terénu dobrovolníci z řad lesníků, studentů a pracovníků obecních úřadů.
„Zmapováno máme dosud 24 těchto stromů,“ řekla Tinzová. Jde o původní stromy, které odborníci využijí k dalšímu roubování. Stromy zástupci sdružení zaznamenávají do digitální mapy. Do konce roku vyjde i brožura, mimo jiné s popisem využití jeřabin v kuchyni a domácí lékárně.
Vysazování jedlého jeřábu na Jesenicku podpořily například Lesy ČR, Olomoucký kraj a jesenická radnice.