Vatikán/Praha - Encyklika Pacem in terris (Mír na zemi), kterou vydal papež Jan XXIII. na Zelený čtvrtek 11. dubna 1963, má podtitul „O míru mezi všemi národy v pravdě, spravedlnosti, lásce a svobodě“. Byla vůbec první papežskou encyklikou, která byla určena „všem lidem dobré vůle“, nikoli výhradně katolíkům. Jak vyplývá z jejího názvu, věnuje se míru na zemi. Avšak průlomová je podle religionisty Ivana Štampacha ta její část, která se zaměřuje na problematiku lidských práv.
Encyklika, tedy obecné oslovení katolické církve a širší veřejnosti papežem, byla vydána po prvním zasedání 2. vatikánského koncilu, který papež svolal v letech 1962-1965 a který přinesl výrazné reformy katolické církve. Zabývá se vztahy mezi lidmi a stávající politickou situací - vznikla necelé dva roky po vybudování Berlínské zdi a pouze pár měsíců po dramatické karibské krizi. Odmítá násilí a diskriminaci, vyzývá k toleranci, porozumění a spolupráci v mezinárodních vztazích a k důslednému dodržování lidských práv.
Rovněž požaduje zákaz atomových zbraní, ukončení závodů ve zbrojení a zahájení odzbrojovacího procesu pod mezinárodní kontrolou. Mír bude podle jejích slov zajištěn jen tehdy, bude-li založen na pravdě, vybudován na zásadách spravedlnosti, oživován láskou a uskutečňován ve svobodě. Encyklika však také připomíná povinnosti občana, kterými by měl přispět k míru.
Ideje encykliky však příliš dlouho nevydržely. I když byl Jan XXIII. blahořečen, katolická církev se vrátila ke svému původnímu autoritářskému charakteru.
