Jihlava - Tajemné podzemní říše obývané vyspělou civilizací, síla Vril, kterou prý lze ovládnout svět, černý řád rytířů SS, tajemné výzkumy v Tibetu - i tohle jsou podoby německého nacismu. Druhá světová válka, která stála životy desítky milionů lidí, se vedla nejenom na souši, ve vzduchu, na moři či dokonce pod mořem, ale tuto válku vedli také mágové, okultisté, svobodní zednáři, představitelé různých tajemných společností. A i ta byla nemilosrdná a krutá. A co je zajímavé – zuřila také v Čechách.
Magie a okultismus: Co Hitlerovi muži hledali v jihlavském podzemí a na Blaníku?
A proč se do pozadí dění tehdy dostala právě magie a mystika? Adolf Hitler byl totiž velice zapálený pro okultismus. Zajímala je zejména idea, že Němci jsou vlastně potomci rasy Árijců, kteří podle jedné z hypotéz pocházeli z Tibetu, z podzemní říše Agartha, která má být údajně pod Tibetem a Mongolskem. No a právě kvůli tomu vznikla tajná společnost Thule, do níž patřili různí význační pohlaváři. Nejednou se tito lidé vypravili i do Tibetu…
A protože někteří vysocí představitelé nacismu opravdu věřili v tajemné, mimořádně vyspělé a dosud neobjevené světy, s jejichž pomocí by mohli ovládnout svět, vznikla i další skupina Annerbe, která měla hlavně s pomocí archeologie a antropologie dokázat nadřazenost takzvaně nordické rasy.
Stín jihlavského podzemí:
Reportér Stanislav Motl byl svědkem „zjevení“
Svatojánská noc - 23. června 1997, jihlavské podzemí. V místech, kde někteří lidé údajně slyší tajemné hlasy či kroky. Stanislavu Mottlovi se tu podařilo nafilmovat stín, podobný netypické lidské postavě s hranatou hlavou…. „Tenkrát jsem zdaleka ještě netušil, že zjevení toho, čemu dodnes říkám stín z jihlavského podzemí, otevře přede mnou jedno tajemné, zdánlivě šílené, ale ve svých důsledcích nebezpečné, až hrůzné téma.“
Do jihlavského podzemí Motla zavedl Walter Exler. Pocházel z Iglau neboli z Jihlavy. Ten byl svědkem toho, jak v roce 1940 do jihlavského podzemí sestoupila skupina berlínských vědců, společně se třemi Asiaty. Exler tvrdil, že Asiaté prý pocházeli z Tibetu a berlínští vědci měli být odborníky na takzvaně paranormální jevy.
Odborník na paranormální jevy, spisovatel, cestovatel a filmový dokumentarista Ivan Mackerle se o jihlavské podzemí začal zajímat kvůli chodbě nazvané Svítivka - chodba, která, když se zhasne, září nazelenalým světlem. Původcem tohoto jevu je zvláštní nátěr chodby. „S geologem Pavlišem jsme tu odebrali kousek materiálu a zjistili jsme, že to je skutečně umělá látka, kterou vyrobili lidé,“ řekl Mackerle s tím, že záhadou zůstává, proč Němci natřeli celou chodbu. Svítivka těsně sousedí s výklenkem, který vznikl poté, co tu tajemní muži z Berlína odtěžili kus kamene. Právě v oblasti skalního výklenku Motl natočil i onen podivný stín.
Rekonstrukce vyloučila, že by kamera natočila stín konkrétního člověka. Termovize zachytila, že ve stejném čase, kdy došlo k nafilmování onoho podivného úkazu, ve výklenku prudce klesla teplota. Geologové zjistili, že hornina se tu chová zcela netypicky. Odpovídající vysvětlení Stanislav Motl dosud nenašel. Kdo ví, jestli ho našli nacisté?
Nejen jihlavské podzemí, ale i Blaník
Německé nacisty nezaujalo zdaleka jenom jihlavské podzemí, ale třeba také zdejší, bájemi a pověstmi opředená hora Blaník. Hora, která je dodnes plná tajemství… Právě z podzemí Veřejové skály mají jednou, jak legendy praví, vyjet blaničtí rytíři… Ale zpět do reálného světa. V době druhé světové války bylo nedaleko odtud - na Neveklovsku a Benešovsku - cvičiště SS. Existuje příběh, že na vrchol Velkého Blaníku vystoupili skutečně významní představitelé Třetí říše. Byl to především Heinrich Himmler či Oto Skorzeny.
- Blaník - Veřejová skála zdroj: moje-kniha-stínu
- Veřejová skála autor: Alžběta Vejvodová, zdroj: ČT24
Právě Skorzeny, přezdívaný také Zjizvená tvář, byl jeden z nejzáhadnějších nacistů, též se zajímal o Tibet, z čehož vyplývá, že nemuselo jít o pouhý turistický výlet. Blaník je totiž spojený s dávnými Kelty, mimochodem stejně jako Jihlava. Vzhledem k tomu, že i v keltské mytologii lze najít zmínku o tajemných podzemních prostorách, mohli se nacističtí okultisté objevit i na Blaníku a hledat nějaké vstupy do tajemných říší…
Rovněž i na Blaníku spolupracovníci redaktora Motla nainstalovali, stejně jako v jihlavském podzemí u tajemného skalního výklenku, termokameru. A zaměřili ji přímo do středu Veřejové skály, do místa, o němž se tvrdí, podobně jako v Jihlavě, že je tu cesta do jiného časoprostoru. I tady někteří lidé údajně vidí přízraky. Obrazovka posléze ukázala totéž co v Jihlavě, v jedné chvíli zaznamenala prudkou změnu teploty. Jinde na Blaníku se takový úkaz neobjevil.
Příběh doktora Jana Kefera
Uprostřed brdských lesů se jednoho dne roku 1938 sešla skupina pěti mužů a tří žen. Jejich cíl byl zdánlivě šílený - zaútočit na Adolfa Hitlera, zaútočit na jeho takzvaně astrální tělo, zaútočit na něho pomocí magie. Skupinu vedl jeden z největších vzdělanců tehdejší doby, doktor Jan Kefer, který zasáhl do nejrůznějších oborů lidské činnosti, včetně magie.
Právě Kefer se v době bezprostředního ohrožení republiky nacismem dostal až k prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. A nabídl tehdy svou pomoc v podobě magie. Prezident ho vyslechl, nicméně jeho nabídku odmítl, a tak se skupina lidí okolo doktora Kefera rozhodla jednat na vlastní pěst. Řeč je právě o utajené magické operaci v brdských lesích v roce 1938. Dnes se ví, že mělo dojít nejméně ke třem magickým evokacím, tedy útokům na Adolfa Hitlera.
Příznivci magie, tedy, jak se jim někdy říká – okultisté, věří, že každý člověk má ještě svého nehmotného, neviditelného dvojníka. Tedy jakési astrální tělo, které je nositelem vitality každého člověka. Magický útok, to je vlastně černá magie. Pomocí rituálů, využívajících magická znamení, kuřidla a zaříkávání, vysílá mág zlé síly nebo neviditelné astrální bytosti– démony, aby astrálnímu tělu oběti uškodili. Škoda se pak přenáší i na tělo hmotné…
Záhadné jevy se údajně měly odehrávat i při magických útocích na Adolfa Hitlera, které podnikli doktor Kefer a jeho přátelé. V Keferově bytě se dokonce uskutečnila třetí magická operace, jejímž cílem měl být právě – Adolf Hitler. Dva měsíce po ní v červnu 1941 si pro Kefera přišlo gestapo. Kromě Kefera nacisté odvezli i velkou část jeho unikátní knihovny, hlavně jeho hermetickou literaturu, o kterou měli evidentně velký zájem. Vyšetřovatelé gestapa ho neustále přesvědčovali, aby si zvolil německé říšské občanství. On ale odmítl.
Skončil v jednom z nejhorších nacistických koncentračních táborů, ve Flossenbürgu.
Zahynul 3. prosince 1941, údajně dostal zápal plic. Nicméně nacisty jeho smrt zaskočila - údajně byl v táboře proto, aby takzvaně změkl a vyslyšel pak nabídku stát se Hitlerovým astrologem. Krátce po smrti Jana Kefera za podivných okolností odešla i jeho žena Dagmar. S malým synem odjela na prázdniny na Šumavu, tam ji jednoho dne prudce rozbolel zub, následovaly prudké bolesti u srdce a třetí den zemřela. Bylo jí pouhých 26 let…
Byla to válka, kterou obestírá spousta záhad. A znovu vyvstává otázka: Co vlastně nacisty v jihlavském podzemí zajímalo? Co je zajímalo na Blaníku? Ví se také, že podobné výzkumy se odehrávaly rovněž třeba na hradě Zvíkov. Někteří badatelé hovoří v podobném duchu třeba i o jihlavském zámečku Heulos, ozdobeném starogermánskou runou a kde sídlila škola Adolfa Hitlera.