Berlín - Křišťálovou noc představující jeden z největších protižidovských pogromů v novodobé historii provedli v noci z 9. na 10. listopadu 1938 Hitlerovi stoupenci z NSDAP, a to na popud ministra propagandy Josepha Goebbelse. V Německu, v obsazeném Rakousku a v okupovaném pohraničí českých zemí vraždili nacisté Židy. Mnozí z těch, kteří si život uchránili, skončili v koncentračních táborech. Nacisté likvidovali rovněž synagogy, židovské obchody i domy.
Záminkou k rozpoutání otevřeného protižidovského násilí se stal atentát na německého velvyslaneckého radu v Paříži Ernsta von Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil mladý žid Herschel Grünspan. Nicméně atentátník se podle historika Jaroslava Borise Uhlíře spletl, protože původní obětí atentátu měl být německý velvyslanec v Paříži.
„Svět poprvé viděl, jak to vypadá, když se některé pasáže z Hitlerova Mein kampfu uvádějí ve skutečnost,“
Sedmnáctiletý mladík se mstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena, stejně jako dalších 17 tisíc polských židů, na polské hranice. Nacistická propaganda Grünspanův čin využila k vyostření protižidovských postojů. V následujících dnech všechny německé noviny publikovaly na prvních stranách nenávistné protižidovské články.
Goebbels vyzval k pomstě za vraždu velvyslance v Paříži
Německý diplomat 9. listopadu zraněním podlehl. Shodou okolností se týž den večer v Mnichově konalo shromáždění nacistických starých bojovníků s Hitlerem k 15. výročí tzv. mnichovského pivního puče. Podle historika Vladimíra Nálevky tam Hitler prohlásil, že by Židé měli pocítit hněv lidu. Na setkání vystoupil také Goebbels s protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě. Ten si přítomní funkcionáři SA a dalších nacistických organizací vyložili jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Již v noci začaly jednotky SA vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské objekty.
Během pogromu, který na některých místech, zvláště v obsazených Sudetech, probíhal ještě i 11. listopadu, byla vypálena převážná část synagog a židovských modliteben, které byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny v Německu.
Celková bilance představovala nejméně 267 vypálených nebo jinak zdemolovaných synagog, 7 500 vypleněných židovských obchodů a bytů, 91 přímo při pogromu zabitých Židů a 30 tisíc židovských osob uvězněných v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. V Sudetech, které po Mnichovské dohodě už šest týdnů patřily německé říši, nacisté vypálili a poškodili přinejmenším 35 synagog. Ti, kteří přežili, byli nuceni podepsat závazek o rychlé emigraci z území Německa.
Věcné škody byly vyčísleny na mnoho set milionů říšských marek. Židům bylo přikázáno odstranit způsobené škody a uvést pořádek v ulicích do původního stavu. Zároveň ale byly zabaveny pojistky, na něž měli poškození nárok. Němečtí židé měli ještě navíc zaplatit Německé říši pokutu za vzniklé škody okolo jedné miliardy říšských marek.
- Vypálená synagoga v Liberci zdroj: http://www.holocaust.cz
- Trosky synagogy vypálené v Mostě zdroj: http://www.holocaust.cz
Další represe na sebe nenechaly dlouho čekat
Následovala série dalších represivních nařízení. Židovské cestovní doklady byly opatřeny písmenem „J“ na znamení, že majitel je žid (Jude). Židé s křesťanským jménem se museli nechat přejmenovat na Izrael, ženy na Sáru. Výnos ze 14. listopadu postavil mimo zákon jakoukoli návštěvu židů v kulturních zařízeních. Židovské děti musely opustit veřejné školy, židé nesměli pracovat jako lékaři nebo právníci.
Křišťálová noc, která získala pojmenování podle střepů z vymlácených výloh, oken a lustrů, je považována za symbol a předěl nacistické protižidovské politiky. Na rozdíl od předchozích protižidovských výbuchů násilí byla organizována státem.
