Tanvald - Unikátní ozubnicová trať z Tanvaldu do Harrachova je nejstrmější železniční tratí v zemi a v posledních letech se stala vyhledávanou turistickou atrakcí. Několikrát do roka na ní jezdí v rámci nostalgických jízd i staré lokomotivy. Provoz na ozubnicové trati z Tanvaldu začal v roce 1902 a o 90 let později byla železnice vyhlášena kulturní památkou. Na trati jsou tři úseky s ozubnicí uprostřed koleje. Ta pomáhá lokomotivám překonat příkré stoupání 58 promile. Vlaky zde projíždějí pěti tunely, z nichž nejdelší měří 940 metrů.
Zubačka byla postavena jako důležité spojení průmyslové oblasti Liberecka a Jablonecka se západní oblastí Slezska, jejímž významným střediskem bylo město Hirschberg (dnešní polské město Jelení Hora). Ještě za druhé světové války patřila trať z Tanvaldu do polské Sklářské Poreby k nejmodernějším ve střední Evropě. Od roku 1945 byl ale mezinárodní železniční přechod do Polska uzavřen.
Trať prošla v šedesátých letech minulého století modernizací a fungovala i po roce 1989. Mezníkem v novodobé historii se stal rok 1997. Tehdy chtěly České dráhy osobní dopravu na zubačce zastavit, jelikož byla vysoce ztrátová. Díky protestům veřejnosti a petici, kterou podepsalo více než 25 tisíc lidí, se trať podařilo zachovat dodnes. Dotace z evropských fondů umožnily rekonstrukci železnice za 160 milionů korun a na podzim 2010 bylo po 65 letech možné obnovit přeshraniční provoz.
Historii zubačky přibližuje i muzeum, které vybudovala parta nadšenců z železniční společnosti v nevyužívaných prostorách kořenovského nádraží. Asi nejcennějším exponátem muzea je kus kolejí s ozubnicí a ozubeným kolem z lokomotivy. Z části nevyužívané trati ho dovolila vyříznout Správa železniční dopravní cesty, protože na trati je ozubnice v místech, kde ji lidé nemohou vidět. V muzeu je také historický stožár elektrického vedení, který připomíná, že trať do Polska byla v první polovině minulého století elektrifikovaná.
