Ostrava – Hudební performance nebo melodrama připomíná autorský projekt cimbalisty, pedagoga a skladatele Daniela Skály. Uvedl ho v ostravském Divadle loutek v rámci koncertu s názvem Cimbál, jak ho neznáme. Křehké představení, doplněné o zvuk, slovo a obraz, nazval Snění.
O svém projektu mluví Daniel Skála jako o multimediální řízené improvizaci, která ho zajímá už dlouho. Pozval k ní i další tři účinkující. Herce, výtvarníka a hudebníka. „Čtyři lidé na sebe na základě velmi přesného scénáře nebo řízené partitury reagují a vytvářejí zvukově vizuální prostor,“ vysvětluje autor.
Z jeviště opakovaně zní verše Vladimíra Holana. Herec Lukáš Červenka je recituje do ticha i do uměle vytvořeného zvuku. „Jednotlivé hlásky, samohlásky, spojky různě zvukomalebně mění slovo, protože ke každému slovu, každému písmenu se dá přiradit tón,“ upřesňuje. „Objevujeme tak různé spojnice mezi slovem a tónem, slovem a zvukem, objevujeme nové polohy slova jako takového, jako zvukotvorného prostředku,“ doplňuje Daniel Skála.
Dalším důležitým aktérem je hudebník Tomáš Šenkyřík, který v průběhu koncertu mixuje reálné zvuky z jeviště, hlediště a ulice. Výtvarník Tomáš Volkmer zase pouští na červenou plachtu kapky vody. Snímá je kamera. V kaluži se nakonec utopí i Holanovy verše. „Dan má takové zvláštní téma. Není to jen snění ve smyslu, že člověk usne a probouzí se, ale snění jako něco na hranici života nebo neživota,“ míní Tomáš Volkmer.
Koncertní projekt s názvem Cimbál, jak ho neznáme pořádá Daniel Skála už po několikáté. Přední český cimbalista chce svůj nástroj představit jinak než jako součást folklorní kapely. Jako sólista spolupracuje s mnoha orchestry. Na cimbál přitom hraje vážnou i současnou hudbu.
