Adam Musil, apm

Česká televize před volbami nabízí předvolební duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do druhého duelu moderovaného Janou Peroutkovou pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly pátý a šestý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Kateřina Konečná (Stačilo!) a Tomio Okamura (SPD).

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Příštím slovenským prezidentem bude Peter Pellegrini. Ve druhém kole volby porazil Ivana Korčoka, když získal 53,12 procenta hlasů. K urnám přišlo 61 procent voličů. Pellegrini avizoval, že hodlá bránit zájmy Slovenska a nebude škodit kabinetu Roberta Fica. Korčok je přesvědčen, že volby rozhodly strach a nenávist. Pellegrinimu gratulovala stávající prezidentka Zuzana Čaputová i čeští politici.

Národ rozhodl, koho chce mít za prezidenta, řekl po svém zvolení do nejvyšší ústavní funkce Peter Pellegrini. Podle svých slov kandidoval, protože cítil podporu lidí poctivě žijících a pracujících na Slovensku. V Pellegriniho štábu byl i předseda Smeru–SD Robert Fico, jemuž nově zvolený prezident přislíbil loajalitu.

Ivan Korčok uznal porážku v druhém kole prezidentských voleb. Vítězi klání Peteru Pellegrinimu poblahopřál. Zároveň v projevu ve svém volebním štábu prohlásil, že Pellegrini vedl netransparentní kampaň a vyhrál i díky tomu, že z Korčoka udělal „kandidáta války“. Doufá, že vítěz voleb bude prezidentem nezávislým.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

Americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce ve funkci Donald Trump si podle všeho zopakují čtyři roky starý volební souboj. Oba suverénně míří za stranickými nominacemi, což potvrdilo i volební superúterý. Ukázalo ale zároveň na jejich slabiny. Bidenovi poslali vzkaz voliči třeba v Minnesotě, Trump zase může mít problém přesvědčit příznivce své vyzyvatelky Nikki Haleyové.

Tichomořský ostrůvek Nauru v lednu zaujal zpřetrháním vazeb na Tchaj-wan a přimknutím k Číně. Atol umí využívat diplomacii k získání financí, které tamní skomírající ekonomika potřebuje. Navzdory nevelké rozloze se pravidelně ocitá v hledáčku regionálních i globálních mocností. Aktuálně zejména Číny, která se na úkor Austrálie a Spojených států snaží prosadit v jižním Pacifiku.

Na Korejském poloostrově to zase jednou vře. Pchjongjang zostřuje rétoriku vůči jižnímu sousedovi a diktátor Kim Čong-un vydává příkazy k přípravám na válku, zatímco zpřetrhává diplomatické kanály a strhává pomníky jednoty korejského národa. Region se může stát dalším ohniskem nestability a tamní situaci sledují všichni významní hráči.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Američtí demokraté se drží hesla o tom, že vítězný tým se nemění. Prezident Joe Biden má cestu k nominaci volnou, seriózní rival se mu ve straně nepostavil. V minulých volbách zastavil Donalda Trumpa, což bude s největší pravděpodobností jeho úkolem i nyní. Vyvstávají ale otázky kolem jeho věku, nemluvě o nízké popularitě mezi Američany.