Klimatologovi hrozí výpověď. Odmítl se vrátit do Evropy letadlem, chce cestovat s menšími emisemi

Klimatologovi, zaměstnanci Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu, hrozí výpověď za to, že se odmítl narychlo vrátit do Německa letadlem ze Šalamounových ostrovů, kde dokončil výzkum v terénu. O případu informoval britský deník The Guardian.

Gianluca Grimalda, který ze zásady odmítá létat, dostal minulý pátek od zaměstnavatele varování, že pokud nebude v pondělí ve své kanceláři, přijde o místo. Expert ještě tento týden místo toho stále čekal na ostrově Bougainville, který je součástí Papuy Nové Guiney, aby se nalodil na nákladní loď, na níž by se vypravil na cestu do Evropy.

Grimalda půl roku zkoumal dopad klimatické změny a globalizace na komunity v Papui Nové Guineji. Cestu zpátky do Evropy, dlouhou 22 tisíc kilometrů, chce zdolat zcela bez létání, pouze s pomocí lodí, vlaků a autobusů. Taková cesta mu podle jeho vlastních odhadů sice zabere dva měsíce, ale ušetří 3,6 tuny emisí oxidu uhličitého.

„Napsal jsem prezidentovi svého ústavu, že tam dnes nebudu a že se budu vracet lodí a po zemi,“ řekl expert v pondělí. „Cítím se teď dobře, ale některé uplynulé dny byly docela traumatické, protože od lidí z mého institutu jsem nečekal tenhle druh chování. Ale myslím, že jsem se rozhodl správně,“ řekl Grimalda.

„Cestování letadlem je nejrychlejším způsobem spalování fosilních paliv, tedy nejrychlejší cestou, jak dospět ke katastrofě,“ upozornil vědec.

Grimaldovi příznivci se podle britského listu domnívají, že kielský institut se svému zaměstnanci mstí za jeho účast na klimatických protestech.

Mluvčí institutu uvedl, že ústav veřejně nekomentuje interní personální záležitosti. Institut však údajně podporuje to, aby jeho zaměstnanci podnikali služební cesty „klimaticky přívětivým způsobem“. Grimalda ve čtvrtek na platformě X toto prohlášení označil za ironické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 10 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 12 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 16 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...