Antisemitismus je dle výzkumu častý u zastánců konspiračních teorií a lidí, kteří chtějí pád společnosti

V odborném časopise Humanities and Social Sciences Communications vyšla rozsáhlá analýza antisemitismu v současné společnosti. Ukázala, že nenávist k Židům je méně spojená s pravicovou nebo levicovou politickou orientací, ale spíše s jinými postoji, zejména pak vůči konspiračním teoriím.

Vědci zjistili, že antisemitské názory jsou častější mezi lidmi, kteří považují za omluvitelné a ospravedlnitelné extrémní autoritářské kroky vůči politickým oponentům, a také mezi lidmi, kteří chtějí svrhnout společenský řád.

Výsledky naznačují, že antisemitismus může být méně úzce spojen s politickým přesvědčením, než se dosud předpokládalo – naopak ale více souvisí s názory a pohledy na jiná témata, jako je náboženství, etnický nacionalismus a konspirační teorie.

„Ať se podíváme na levou, nebo pravou stranu politického spektra, najdeme tam lidi, kteří jsou antisemité, ale i lidi, kteří antisemité nejsou. Naše výsledky nám pomáhají odpovědět na otázku, jestli je antisemitismus větším problémem na pravici nebo na levici. Zjistili jsme, že antisemitské názory jsou pravděpodobnější mezi zastánci konspiračních teorií, revolucionáři a lidmi, kteří považují diktaturu za přijatelnou formu vlády,“ uvedl profesor Daniel Allington, který výzkum vedl.

Dva propojené výzkumy

Experti na společenské vědy z King's College v Londýně, University of London a Arden University provedli dva průzkumy mezi dospělými obyvateli Spojeného království. Celkem v nich oslovili téměř tři tisíce lidí.

„Naše výsledky naznačují sbližování. Na jedné straně antisemité, kteří se domnívají, že demokratický stát je trik, který na lidi nahráli Židé, se mohou cítit oprávněni k jeho rozbití a k represivním opatřením proti těm, kdo jsou za tento stav zodpovědní. Na druhou stranu politická hnutí, která přijímají konspirační fantazie, se mohou cítit oprávněně při potlačování politických odpůrců, nebojí se svrhnout demokratický stát a jsou pravděpodobně také otevřená antisemitismu,“ uvedl spoluautor práce David Hirsh.

„Tento výzkum otevírá cestu k dalšímu výzkumu levicových a pravicových forem autoritářství, který by umožnil vyváženější debatu v rámci literatury o předsudcích,“ doplnila spoluautorka práce Louise Katzová.

Kvůli spojení s Adolfem Hitlerem a nacisty za druhé světové války se dříve předpokládalo, že antisemitismus je v podstatě pravicový fenomén. Vždy ale existoval napříč oběma stranami politického spektra, jak ukázaly už předchozí vědecké práce.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 19 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 19 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...