Antisemitismus je dle výzkumu častý u zastánců konspiračních teorií a lidí, kteří chtějí pád společnosti

V odborném časopise Humanities and Social Sciences Communications vyšla rozsáhlá analýza antisemitismu v současné společnosti. Ukázala, že nenávist k Židům je méně spojená s pravicovou nebo levicovou politickou orientací, ale spíše s jinými postoji, zejména pak vůči konspiračním teoriím.

Vědci zjistili, že antisemitské názory jsou častější mezi lidmi, kteří považují za omluvitelné a ospravedlnitelné extrémní autoritářské kroky vůči politickým oponentům, a také mezi lidmi, kteří chtějí svrhnout společenský řád.

Výsledky naznačují, že antisemitismus může být méně úzce spojen s politickým přesvědčením, než se dosud předpokládalo – naopak ale více souvisí s názory a pohledy na jiná témata, jako je náboženství, etnický nacionalismus a konspirační teorie.

„Ať se podíváme na levou, nebo pravou stranu politického spektra, najdeme tam lidi, kteří jsou antisemité, ale i lidi, kteří antisemité nejsou. Naše výsledky nám pomáhají odpovědět na otázku, jestli je antisemitismus větším problémem na pravici nebo na levici. Zjistili jsme, že antisemitské názory jsou pravděpodobnější mezi zastánci konspiračních teorií, revolucionáři a lidmi, kteří považují diktaturu za přijatelnou formu vlády,“ uvedl profesor Daniel Allington, který výzkum vedl.

Dva propojené výzkumy

Experti na společenské vědy z King's College v Londýně, University of London a Arden University provedli dva průzkumy mezi dospělými obyvateli Spojeného království. Celkem v nich oslovili téměř tři tisíce lidí.

„Naše výsledky naznačují sbližování. Na jedné straně antisemité, kteří se domnívají, že demokratický stát je trik, který na lidi nahráli Židé, se mohou cítit oprávněni k jeho rozbití a k represivním opatřením proti těm, kdo jsou za tento stav zodpovědní. Na druhou stranu politická hnutí, která přijímají konspirační fantazie, se mohou cítit oprávněně při potlačování politických odpůrců, nebojí se svrhnout demokratický stát a jsou pravděpodobně také otevřená antisemitismu,“ uvedl spoluautor práce David Hirsh.

„Tento výzkum otevírá cestu k dalšímu výzkumu levicových a pravicových forem autoritářství, který by umožnil vyváženější debatu v rámci literatury o předsudcích,“ doplnila spoluautorka práce Louise Katzová.

Kvůli spojení s Adolfem Hitlerem a nacisty za druhé světové války se dříve předpokládalo, že antisemitismus je v podstatě pravicový fenomén. Vždy ale existoval napříč oběma stranami politického spektra, jak ukázaly už předchozí vědecké práce.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 13 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 16 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 19 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...