Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí, konstatuje v pondělí publikovaná Šestá hodnotící zpráva (AR6) Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců má jít o dosud nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci.
Poslední šance. Jinak Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí, varuje nová zpráva IPCC
Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě v roce 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.
Šestá zpráva nyní uvádí, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud chce změny dosáhnout, musí docílit omezení vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech 21. století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí onoho 1,5 stupně Celsia.
„(Tato zpráva) je příběhem o našem stále chaotičtějším klimatu, hrozbách pro naši společnost a úzké cestě ke stabilitě. Bohužel také ukazuje, že naše činy momentálně nejsou dostačující a že abychom se v budoucnu měli dobře, musíme změnit náš ekonomický systém dosud nevídanou rychlostí,“ komentoval zprávu Eliot Whittington z Cambridgeského institutu pro udržitelné vedení (CISL).
Evropské ambice a čínské elektrárny
Cíle vytyčené IPCC se rámcově shodují s plánem Evropské unie snížit uhlíkové emise o 55 procent v porovnání s rokem 1990 a do roku 2050 se stát klimaticky neutrálním kontinentem. Docílit toho členské státy chtějí souborem zákonných opatření nazvaným Fit for 55. EU byla v roce 2021 po Spojených státech a Číně třetím největším producentem uhlíkových emisí na světě.
IPCC se svojí publikací přichází poté, co Čína za loňský rok schválila výstavbu 168 nových uhelných elektráren a co administrativa amerického prezidenta Joea Bidena minulý týden schválila nový projekt na těžbu ropy na Aljašce, upozorňuje list The New York Times (NYT).
Čína si vytyčila dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060 a do roku 2030 snížit emise o 65 procent v porovnání s rokem 2005. Současná americká vláda má za cíl v porovnání s rokem 2005 snížit emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent, do roku 2035 produkovat jen čistou elektřinu a do roku 2050 mít uhlíkově neutrální ekonomiku.
Světoví lídři se za zhruba devět měsíců sejdou na klimatické konferenci OSN COP28, aby poprvé zhodnotili plnění pařížské dohody a načrtli plán dalšího postupu.
„Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě a ten led velmi rychle taje. Člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních dvě stě let. Zpráva je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres.
Další příležitost nebude
Šestá hodnotící zpráva vychází z práce především tří pracovních skupin, které od roku 2021 postupně sestavily tři dílčí studie nazvané Fyzikální vědecké základy, Dopady, adaptace a zranitelnost a Zmírňování změny klimatu. Další zpráva IPCC vyjde až kolem roku 2030. To znamená, že AR6 je v podstatě poslední zprávou IPCC v době, kdy jde udržet teplotu do půldruhého stupně.
IPCC je instituce OSN, která má za cíl od roku 1988 poskytovat světovým politickým lídrům vědecky podložené informace o změně klimatu s jejími důsledky i riziky a navrhovat řešení. Na sestavování jejích zpráv se podle IPCC podílí tisíce lidí z celého světa.
Česko by mělo mít klimatický zákon
Závěry Šesté hodnotící zprávy IPCC analyzovali také čeští odborníci na klima. Podle vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Hany Müllerové je sice nutné se změnami klimatu zabývat na úrovni států, zároveň ale sama Česká republika musí danou problematiku řešit politicky a právně. Müllerová uvedla, že správným krokem by tak bylo přijetí klimatického zákona, což je momentálně otázkou veřejných debat.
„Tím vzorem jsou tady jiné evropské státy. Už asi patnáct států v Evropě má klimatický zákon, a tady nemyslím nějaký zákon třeba o obchodování s emisními povolenkami, ten má Česká republika také. Ale skutečně rámcový, obecný zákon, který v jednom předpise vyřeší dohromady různé otázky klimatické akce,“ řekla Müllerová.
Daný zákon by podle ní mohl mimo jiné zakotvit cíle v ochraně klimatu či uvést takzvaný princip zákazu regrese, který by stanovil, že jednou přijatá úprava se nesmí zhoršit v následujícím zákoně ani v novelizaci stávajícího zákona.
Vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz míní, že nová zpráva oproti předchozím nepředstavuje velký posun. Podle něj ale působí komplexnějším dojmem. „Samozřejmě z mého pohledu klimatologa to není nic nového, my bijeme na poplach už třicet let a to, že nás nikdo neslyší, to je realita. Ale my jako vědci nejsme schopni s tím asi udělat nic víc, než že jednou za čas vydáme podobnou zprávu, kterou někteří politici hodnotí jako poplašnou, někteří kolegové jako příliš mírnou. Až budoucnost ukáže, kdo měl pravdu,“ konstatoval.
26 minut
90’ ČT24 - Nová zpráva o změnách klimatu
Klimatolog doplnil, že je zřejmé, že jde jen o teoretické výpočty. „Abychom toho dosáhli, tak bychom už do roku 2030 museli začít snižovat emise o desítky procent, a to nejenom v Evropě nebo v České republice, ale globálně - a to je neřešitelná situace. Ale na druhou stranu to není důvod proto mávnout rukou,“ dodal.
Zpráva je podle Tolasze ve své podstatě velice optimistická, protože předkládá možnosti, co by bylo vhodné udělat, aby se situace zlepšila. A zároveň říká, bude to něco stát a má to další pozitivní efekt, vysvětlil klimatolog.
