Ve čtvrtek nad Českem vzplál jasný bolid. Astronomové budou zjišťovat, kam těleso dopadlo

Nad Českou republikou přeletěl ve čtvrtek krátce po 18. hodině nápadný bolid neboli velmi jasný meteor. Byl pozorován řadou astronomů, ale i veřejností. Potvrdila ho také hlášení pozorovatelů v databázi Mezinárodní meteorické organizace.

Bolid byl podle České astronomické společnosti nápadný a současně výjimečný zejména díky své jasnosti. Takto jasných bolidů za rok nad územím České republiky proletí pouze jednotky. „Další zajímavostí je jeho velmi malá rychlost a kompaktnost. Meteoroid letěl podle pozorovatelů z východu na západ nad územím jižní Moravy. Někteří pozorovatelé hlásí dvě souběžná tělesa. Možnost dopadu tělesa na povrch země budou vědci v následujících dnech analyzovat,“ popisují astronomové.

Událost byla také velmi detailně pozorována kamerami sítě allsky7.net, řada videozáznamů bolidu je ZDE.

K velkému počtu pozorovatelů významně přispělo počasí, kdy nad velkým územím bylo jasno nebo vysoká průhledná oblačnost, ale také čas, protože mnoho lidí v té době bylo ještě venku nebo na cestách.

Mapa pozorovatelů IMO, na mapě jsou vyznačeny směry pozorování a modrá šipka znázorňuje odhad průletu tělesa.
Zdroj: Česká astronomická společnost

Pozorovatelka Dagmar J. ze Středočeského kraje průlet okomentovala: „Podle mého byl meteor dost velký. Měl dlouhý bíložluto až zelený ocas. Letěl pomaleji než padající hvězdy v srpnu.“

Jiní pozorovatelé viděli na konci viditelné fáze takzvanou fragmentaci. To je rozpad tělesa na menší části. „Před úplným rozpadem se oddělila malá část, poté se úplně rozpadl,“ popsal Tomáš D. z Jihočeského kraje.

Bolid zachytil palubní kamerou iReportér Zbyněk Ulčík. O události také na Twitteru informoval Lukáš Ronge, který sdílel video astronomického úkazu z Krkonoš z Černé Hory: 

Bolidy

Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry. Velká většina se vypaří v atmosféře a na zem nedopadne. Bolidy jsou soustavně monitorovány množstvím sítí. Některé jsou založeny na optickém pozorování pomocí kamer, jiné na základě odrazu rádiového signálu od stop zanechaných v atmosféře. Příkladem takové sítě je česká bolidová síť Bolidozor.

„Důležitým zdrojem informací jsou pro vědce také pozorování veřejnosti či jejich záznamy z nejrůznějších kamer (například kamery v autech či bezpečností kamery). Z těchto zdrojů lze usoudit mnoho informací nejen o původu tělesa, ale i třeba pravděpodobnost jeho dopadu,“ říká Martin Kákona z České astronomické společnosti.

Co jsou bolidy a meteory
Zdroj: Česká astronomická společnost

„Rádi bychom požádali veřejnost o hlášení takových úkazů do našeho bolidového formuláře IMO*, který jsme pro vás přeložili do českého jazyka. Formulář je navržen tak, aby ho správně dokázal vyplnit i naprostý laik. Díky tomu mohou výzkumníci získat informace, které jejich kamery nezaznamenaly,“ žádá o pomoc Roman Dvořák z České astronomické společnosti, koordinátor projektu Bolidozor. Formulář je na webové adrese bolidozor.imo.net.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 47 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...