Zemřel paleontolog Richard Leakey. Našel neznámé druhy člověka, chránil nosorožce a bojoval proti pytlákům

Nahrávám video

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a boji proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

Leakey v 70. letech minulého století vedl několik expedic, při nichž učinil důležité objevy včetně nálezů lebek člověka zručného a člověka vzpřímeného, předchůdců dnešního člověka, starých zhruba 1,9 a 1,4 milionu let. Nebyl sice první, kdo úlomky jejich koster našel (druhy neobjevil), ale jeho nálezy patří k těm nejzachovalejším, a tedy nejdůležitějším. 

V letech 1963 a 1964 byl spoluvedoucím paleontologické expedice k jezeru Natron v Tanzanii a expedice k jezeru Baringo v Keni, podílel se na mezinárodní výpravě k řece Omo roku 1967. Od roku 1974 byl ředitelem Národního muzea Keni v Nairobi.

Nejvíce se proslavil díky objevu z roku 1984, kdy jeho tým vykopal na břehu jezera Turkana téměř kompletní, asi 1,5 až 1,6 milionu let starou kostu přezdívanou turkanský chlapec. Ta je zásadní v tom, že jde o nejlépe dochovanou kostru pravěkého člověka vůbec. Patřila asi devítiletému mládenci, který se řadil buď k rodu Homo erectus nebo Homo ergaster, možná šlo dokonce o přechod mezi oběma druhy. 

Archa Noemova

Přestože Leakey neměl formální vzdělání ve svém oboru, obdržel několik čestných doktorátů. Jeho rodiče byli známí paleontologové Louis a Mary Leakeyovi. 

V roce 1993 utrpěl leteckou nehodu, po které mu musely být amputovány obě nohy a nahrazeny protézami. V roce 1995 patřil k zakladatelům opoziční strany Safina (Archa Noemova), v letech 1999 až 2001 zasedal v keňské vládě. Od roku 2007 působil v keňské pobočce organizace Transparency International. Angažoval  se v boji proti plánu tanzanské vlády postavit dálnici přes národní park Serengeti.

Roku 2004 se stal ředitelem programu na ochranu divoké přírody WildlifeDirect, přednášel antropologii na americké Stony Brook University.

Pálení rohoviny

Leakey navštívil Českou republiku roku 2017, kdy ve Dvoře Králové podpořil pálení rohů nosorožců. Tuto praktiku pokládal za jednu z nejúčinnějších obran proti zabíjení těchto velkých savců.

„Vyvražďování nosorožců je přímým důsledkem obchodování s jejich rohovinou. Nepochybuji, že inteligentní, vzdělaní lidé na celém světě jsou si vědomi, že rohovina z těchto kriticky ohrožených zvířat jim nemůže přinést žádný užitek,“ prohlásil tehdy.

„Spálení rohoviny a poukázání na absurdnost chování těch, kteří rohovině přiznávají jakoukoli hodnotu, je vynikající nápad. A ti, kteří se snaží nosorožčí rohovinu prodávat, by se měli dočkat veřejného odsouzení, protože se vědomě pokoušejí na nosorožcích vydělat i za cenu jejich případného vyhynutí,“ konstatoval Leakey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 20 hhodinami

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.