Ani kapka nafty. Norsko představilo první dopravní elektroloď, která nepotřebuje lidského kapitána

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Díky tomu, že 120 kontejnerů s hnojivy z továrny v jihovýchodním městě Porsgrunn převeze do přístavu Brevik vzdáleného dvanáct kilometrů elektroloď Yara Birkeland, se ušetí emise odpovídající přibližně 40 tisícům jízd nákladních automobilů ročně. Loď byla veřejnosti představena v polovině listopadu.

„Samozřejmě se vyskytly potíže a komplikace,“ uvedl Svein Tore Holsether, generální ředitel norského hnojivářského gigantu Yara. „Ale o to větší je pak pocit zadostiučinění, když tu dnes stojíme před touhle lodí a vidíme, že jsme to dokázali.“ Elegantní modrobílé plavidlo nyní kotví za ním v doku v Oslu, kam bylo kvůli této události vypraveno.

Osmdesát metrů ekologie

Osmdesátimetrová loď o hmotnosti 3200 tun brzy zahájí dvouleté zkoušky v praxi. Během nich by měla být tato technologie doladěna tak, aby se plavidlo naučilo zcela samostatně manévrovat.

Zatím má loď lidskou posádku, ale podle Holsethera by kormidelna mohla zcela zmizet „za tři, čtyři nebo pět let“. Plavidlo pak bude za pomoci senzorů a umělé inteligence schopné samo podnikat cesty dlouhé víc než 12 kilometrů.

„Poměrně hodně nehod, ke kterým na lodích dochází, je způsobeno lidskou chybou, například z důvodu únavy,“ popsal vedoucí projektu Jostein Braaten. „Autonomní provoz ale může umožnit zcela bezpečnou cestu,“ dodal.

Přestože vzdálenost, kterou loď Yara Birkeland při své plavbě urazí, bude zatím jen krátká, bude čelit mnoha překážkám. Bude se totiž muset pohybovat v úzkém fjordu a proplouvat pod dvěma mosty, přičemž bude muset zvládat nejen mořské proudy, ale také silný provoz obchodních lodí, rekreačních plavidel a kajaků, než zakotví v jednom z nejrušnějších norských přístavů.

„Nejprve ji musíme naučit zjistit, že tam něco vůbec je. Musíme ji naučit pochopit, že je to kajak, a pak se musí naučit, co s tím má dělat,“ řekl Braaten. Právě malé loďky a kajaky představují nejvyšší hrozbu, současné autonomní lodě nezvládnou vyhnout se jim.

Jako stovka elektromobilů

Na palubě lodi Yara Birkeland nahradilo tradiční strojovnu osm bateriových oddělení, díky nimž má plavidlo kapacitu 6,8 MWh – všechna tato energie pochází z obnovitelné vodní energie. Jde o obdobu přibližně stovky elektromobilů.

Sektor lodní přepravy je zodpovědný přibližně za tři procenta všech emisí způsobených člověkem. Má za cíl snížit své emise o 40 procent do roku 2030 a o 50 procent do roku 2050 – přesto právě tento sektor v posledních letech zaznamenal nárůst emisí skleníkových plynů.
Podle nejnovějších údajů Mezinárodní námořní organizace vypustilo toto odvětví v roce 2018 dohromady v mezinárodní a vnitrostátní námořní dopravě a rybolovu více než jednu miliardu tun skleníkových plynů, což je nárůst oproti 962 milionům tun v roce 2012.

Jaká je budoucnost lodní dopravy?

Sám o sobě bude příspěvek lodi Yara Birkeland ke globálnímu úsilí v oblasti klimatu pouhou kapkou v moři – eliminuje 678 tun oxidu uhličitého ročně. Experti ani neočekávají, že by se elektrické lodě v dohledné době staly univerzálním řešením pro toto odvětví.

„Elektřina by se dala využít zejména u trajektů, protože se často jedná o krátké a stabilní trasy, případně o pobřežní a říční dopravu. Není ale dobře uzpůsobená pro dlouhé plavby přes oceán,“ uvedla Camille Egloffová, odbornice na námořní dopravu ze společnosti Boston Consulting Group.

„Nejenže by takové plavidlo muselo být na dlouhé vzdálenosti autonomní, ale také byste museli vybavit přístavy nabíječkami baterií. Existují tedy technické a infrastrukturní výzvy, které by bylo třeba koordinovat,“ řekla.

Zaoceánské lodě se tedy budou muset v budoucnosti spoléhat na jiné ekologické technologie, jako je zkapalněný zemní plyn nebo vodík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...