Když fotí vědci. Akademie věd ocenila nejlepší snímky letošního roku

Detailní části květu a pylová zrnka kopretin ovládly hlavní kategorii soutěže Věda fotogenická. Každoročně ji vyhlašuje Akademie věd České republiky, svými fotografiemi do ní přispívají vědci, kteří v ní pracují. Letos přibyly dvě nové kategorie, které na zúčastněné míří osobněji: Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí. Ve čtvrtek si vítězky a vítězové převzali ocenění na slavnostní vernisáži. Výstava fotografií je přístupná pro veřejnost od 13. října v sídle Akademie věd ČR.

Část květu zvonku, který svým tvarem připomíná tornádo, zachycená pomocí elektronového mikroskopu. Nebo detail květu afrikánu s hádankou. A silná trojka pylových zrn kopretiny. Vědkyně Kateřina Mrázová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR bodovala u poroty hned třemi snímky. V hlavní kategorii uspěl také snímek s názvem Relikvie nebo přírodní kniha.

„Tato soutěž ukazuje, že věda je nejen cestou k poznání a šíření znalostí, ale má také svůj umělecký a estetický rozměr,“ oceňuje projekt předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Právě z jejích rukou převzali vítězové diplomy.

Porota letos vybírala z celkem 239 fotografií, které jí poslalo 66 zaměstnanců z 28 pracovišť Akademie věd.

Nové kategorie pro zajímavější vhled do života vědců

Letošní ročník přinesl obměnu soutěžních kategorií. Kromě hlavní ceny mohli soutěžící posílat fotografie i do vedlejší kategorie Múzy ve vědě a Vědci a práce domácí.


V první uspěl Michal Filippi z Geologického ústavu AV ČR se snímkem Pohled věků, na kterém zvěčnil v jeskyni Tianxiangyan v Číně bahenní oči vytvořené kapkami vody během tisíců let. Kategorii Vědci a práce domácí ovládly fotky z „lockdownových“ domácností, první cenu poroty si ale fotografií Palynologický záznam vysloužila Lenka Lisá z Geologického ústavu.

Zachytila na ní kolegu, jak drží hrnec naplněný rozsekaným kravincem, což je pro vědce výborný studijní materiál – sedimentární záznam plný pylů. Vlastní ceny udělila také Akademická rada AV ČR i veřejnost.

Výstava pro veřejnost a unikátní kalendář

Fotografie 8. ročníku Vědy fotogenické budou dále k vidění na výstavě v sídle Akademie věd ČR v ulici Národní v Praze. Bude otevřená každý všední den od 10 do 17 hodin do konce roku 2021, vstup je zdarma.

Z vybraných fotografií zaslaných vědci vznikne také reprezentativní kalendář. Projekt Věda fotogenická navrhl spolek Fórum Věda žije! a jeho cílem je každoroční pořádání fotografické soutěže pro zaměstnance Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Soutěž má veřejnosti přiblížit práci vědců a jejich zaměření i instituci Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 16 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...