V pátek proběhne Noc vědců, tématem přednášek a workshopů je čas

Z pátka na sobotu se koná Noc vědců. Tématem celorepublikové akce je čas. Jeho význam a využití v různých oborech představí řada přednášek a workshopů. Akce v Praze přiblíží například proměnu krajiny v čase, výzkum stresu a budou i prohlídky zaměřené na historii i moderní laboratoře. Noc vědců startuje v 17:00, část programu je on-line.

O tom, jak vypadal život ve středověkých a starověkých městech, bude přednáška na Masarykově ústavu vyšších studiích ČVUT. Na Fakultě elektrotechnické ČVUT pak odborníci představí technologie pomáhající pacientům s cukrovkou, přípravy elektrické formule i vývoj závodních motocyklů. Na děti cílí například program inspirovaný britským seriálem Doctor Who.

Na České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) budou lidé poznávat málo známé druhy koření. Seznámí se také se „školním“ chovem cvrčků a cvrčky mohou i ochutnat. Tamní odborníci pohovoří i o proměnách rybí obsádky a kvality vod během dekád i změnách v lesích a možnostech jejich obnovy. Vědci představí také výzkum orientace psů v čase a prostoru.

Program Vysoké školy chemicko-technologické v Praze láká na světelné dílny a workshopy, kde si děti vyrobí masti i šperky z nerostů. Škola doporučuje rezervaci, nahlásit se je třeba i u prohlídek zaměřených na chemii minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Exkurze na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd (AV) lidem ukáže, co technicky zabezpečuje chod pracoviště – baterky a svítilny se budou hodit. Proběhnou i pokusy pro děti, i tady je třeba rezervace. Vědci pak mimo jiné představí, jak světlo ovlivňuje hmotu.

Na spořilovském pracovišti Astronomického ústavu Akademie věd ČR se koná beseda s vědci, kteří se zabývají výzkumem galaxií, černých děr a rotace Země. Odborníci z Ústavu experimentální medicíny pohovoří o vývojových stadiích embrya, vlivu věku na rozvoj cévní mozkové příhody i důležitosti prevence nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku. On-line přednášky z AV pak budou třeba o tom, jak nám může uškodit ponocování, či významu času při předpovědi počasí.

Přednášky o kvalitě kostí i pivu

Řadu akcí pořádá také Univerzita Karlova. Na Albertově si lidé poslechnou, co se v těle odehrává při stresu, kdy může pomoci a kdy škodí nebo jak se čas podepisuje na kvalitě kostí. Návštěvníci si tam projdou i Mineralogické muzeum a prohlédnou fosilní nálezy v Chlupáčově muzeu historie Země. Také tady je třeba rezervace, stejně jako na komentované prohlídky v Karolinu. Jedna z akcí na Vysoké škole ekonomické se pak zaměří na finanční gramotnost a poradí se sestavením rozpočtu.

Zajímavý program bude i v pražském planetáriu a hvězdárnách. Akce ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském ukážou, jak čas dopadá na složení a kvalitu piva. V Národním zemědělském muzeu se pak bude vařit menu podle starých receptů, v plánu jsou i přednášky o vinné révě či šlechtění zvířat.

Noc vědců se koná od roku 2005. Zapojuje se přes 20 univerzit a vysokých škol. Dále se účastní více než 40 vědeckých institucí, science center, hvězdáren a dalších organizací. V současnosti akci koordinuje Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...