Vědci rekonstruovali podobu kněžny Ludmily. Podívejte se do tváře patronky Čech

1 minuta
Rekonstrukce vzhledu kněžny Ludmily
Zdroj: Cícero Moraes

Díky moderním vědeckým a technickým metodám může veřejnost pohlédnout do tváře svaté Ludmile, od jejíhož úmrtí v těchto dnech uplynulo 1100 let. Mezinárodní tým odborníků z České republiky a Brazílie digitálně z jednotlivých segmentů znovu sestavil obličejovou část Ludmiliny lebky a další specialista, Brazilec Cícero Moraes, následně rekonstruoval kněžnin obličej.

Vědci prezentovali výsledky ve čtvrtek 16. září na tiskové konferenci v Arcibiskupském paláci a jejich rekonstukce představuje Ludmilu mnohem více než jen jako pouhé jméno z učebnice dějepisu, které stálo na počátku přemyslovského rodu.

17 minut
Tisková konference k odhalení pravděpodobné tváře svaté Ludmily
Zdroj: ČT24

Realizační tým při práci vycházel z nových digitálních modelů, pořízených kombinací laserového skenování a různých metod metrických analýz obrazu. Stejné metody vědci využili už v minulosti a díky nim vznikly přesné digitální kopie ostatků přemyslovských knížat, české královny Judity, několika světců, ale i korunovačních klenotů, Závišova kříže a relikviáře svatého Maura. 

Jedná se o způsoby dokumentace, které jsou v současnosti považovány za nejpřesnější a také za nejbezpečnější. „Jsou totiž absolutně bezkontaktní, a proto nachází své uplatnění při dokumentaci těch nejvzácnějších historických artefaktů,“ uvedli autoři výzkumu. 

Rekonstrukce svaté Ludmily
Zdroj: Cícero André da Costa Moraes

Vedle nových digitálních modelů vědci také plně využili studie a analýzy provedené  Emanuelem Vlčkem, lékařem a paleontologem, který zkoumal ostatky českých panovnických rodů.

„Díky analýzám profesora Vlčka jsme měli k dispozici velmi kvalitní antropologický posudek, rentgenologické vyšetření a poměrně dobrou představu o zdravotním stavu kněžny. Dalším velmi přínosným zdrojem informací jsou potom výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných,“ popsali vědci. 

Jak vypadala rekonstrukce

Lebka světice je nekompletní, takže vědci museli začít anatomickou rekonstrukcí celé obličejové části, teprve potom mohla proběhnout samotná rekonstrukce obličeje. K řešení této úlohy využil Cícero Moraes kombinaci dvou trojdimenzionálních metod rekonstrukce obličeje: metody anatomické a metody hloubky měkkých tkání.

Metoda anatomická využívá skutečnosti, že lebka poskytuje jednoznačné informace o úponech jednotlivých svalů. Metoda měkkých tkání využívá znalosti tloušťky měkkých tkání na předem definovaných markrech, tedy konkrétních místech na lebce.

Vzhledem k tomu, že se tyto dvě různé metody postupu nevylučují a nejsou protikladné, využil Cícero Moraes při rekonstrukci obličeje výhod a nejlepších aspektů obou, jejich vzájemnou kombinaci. Nejprve byla zkoumána úponová místa na lebce a na základě jejich robustnosti vytvořena svalová hmota obličeje.

Svalovou vrstvu pak pokryla simulovaná hmota podkožního tuku a kůže. Vznikl tak základní rekonstrukční model. Finální úpravu představuje nanášení textur, vlasů nebo obočí. Tato poslední etapa rekonstrukce je ale už z velké části uměleckým vkladem. „Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů nemáme o barvě očí, barvě a délce vlasů nebo přesném odstínu pleti žádné informace,“ přinávají autoři.

Kdo byla svatá Ludmila

První česká světice, svatá Ludmila, žila na přelomu 9. a 10. století a pocházela z rodu pšovských knížat usazených na místě dnešního Mělníka. Narodila se podle dostupných pramenů v roce 860 a okolo roku 875 se vdala za knížete Bořivoje I. – prvního historicky doloženého Přemyslovce.

V roce 882 pokřtil svatý Metoděj knížete Bořivoje I. na Moravě, a poté také kněžnu Ludmilu v Čechách. Stala se horlivou stoupenkyní víry, kterou napomáhala dále šířit. Proslula vlídností a spravedlností, pomáhala chudým. Protože přijala křest podle východního ritu (pravoslavného), uctívá ji, stejně jako svatého Václava, pravoslavná církev jako své svaté.  

Někdy kolem roku 889 ovdověla, přežila i své dva syny Spytihněva a Vratislava, kteří postupně zemi vládli. Před 1100 lety, v noci z 15. na 16. září 921, byla uškrcena na hradišti Tetín na Berounsku.

Podle legendy se jí stal osudný spor s vdovou po knížeti Vratislavovi Drahomírou ze Stodor, které se nelíbilo, že velmožové svěřili výchovu Vratislavových potomků Ludmile. Právě Drahomíra, která za nedospělého syna Václava vládla jako regentka, si patrně najala vrahy, kteří Ludmilu na Tetíně uškrtili. Podle Kristiánovy legendy to měli být vikingové Tunna a Gomon.

Relikviářová busta svaté Ludmily
Zdroj: Packare/Wikimedia Commons

„Přišli-li jste mne zahubit, prosím, abyste mi sťali hlavu mečem. Podle vzoru mučedníků toužila totiž prolitím krve vydati svědectví Kristu a žádala si s nimi navždy přijmouti palmu mučednickou, kterouž také že si zasloužila,“ popisuje kněžninu smrt Kristiánova legenda.

Ludmila byla pohřbena na Tetíně a u jejího hrobu se údajně staly zázraky. Vnuk Václav, pozdější světec, kterého vychovávala, nechal její ostatky přenést do Prahy (asi v roce 925), kde byly za účasti řezenského biskupa Michala uloženy do chrámu svatého Jiří na Hradčanech.

Od té doby byla řazena mezi svaté, oficiálně pak její svatost potvrdil v Praze papežský legát kardinál Quido di Castello patrně v roce 1143. Je patronkou Čech, babiček, matek a křesťanských vychovatelů. Jejími atributy jsou knížecí koruna a závoj nebo šála.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
před 16 hhodinami

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025

Pampelišky ovládly městské džungle díky dokonalé adaptaci

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.
6. 5. 2025

Půdní sucho sílí

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.
6. 5. 2025
Načítání...