Tvář druhé české královny. Vědci rekonstruovali podobu Judity

Vědci vrátili tvář druhé české královně Juditě. Žila ve 12. století a byla manželkou Vladislava II. Výzkumníci při rekonstrukci vycházeli z reálných ostatků panovnice, které archeologové objevili už v 50. letech minulého století. Český tým přitom spolupracoval s brazilským specialistou na rekonstrukce obličeje.

Vědci využili jako základ podoby královny Judity její reálnou lebku, Brazilec Cícero Moraes měl k dispozici pouze ji. Nevěděl ani, komu lebka patřila, neznal ani vizuální podobu této osobnosti – tyto detaily se dozvěděl teprve poté, co dokončil rekonstrukci tváře a dokončoval detaily oblečení a účesu.

Léta po vtělení páně MCLIII řečený kníže Vladislav k radě biskupa svého Daniela a jiných velmožů a pánů své země pojal za manželku Juditu, paní vzrůstem a krásou takřka nad lidskou podobu vynikající a jakoby ratolest božskou, sestru to pana Ludvíka, lankraběte Durynského, vznešenou a velmi počestnou, znalou velice umění literního a řeči latinské, což nejvíce povznáší krásu paní vysokých…
Letopis Vincenciův

Náročnost rekonstrukce vysvětluje Cícero Morae: „Můžeme odhadnout asi dvaadevadesát procent tvaru obličeje. Ale lidská tvář není jenom o tvaru, má řadu dalších charakteristik a ty už není možné dotvořit.“ Vědci proto nejdřív museli vytvořit virtuální model lebky.

„Použili jsme takzvanou fotogrametrii. Udělali jsme sérii mnoha fotografií toho předmětu zájmu a z těch fotografií jsme následně odečetli obrovské množství několika milionu bodů a získali jsme tím digitální kopii,“ vysvětluje geofyzik Jiří Šindelář. Teprve potom experti vymodelovali tkáně a obličejové rysy.

„Lidé si myslí, že je to víc umění než věda, ale ve skutečnosti je to právě víc věda než umění,“ popsal svou práci Cícero Moraes.

Kdo byla Judita?


Královna Judita pocházela z německého jazykového prostoru, jejím otcem byl durynský lankrabě Ludvík Durynský. Vladislav si ji vzal poté, co zemřela jeho první žena Gertruda. Šlo o příbuznou zřejmě nejvýznamnějšího středověkého císaře Fridricha Barbarosy – takový sňatek byl tedy pro českého panovníka velmi užitečný.

Judita
Zdroj: ČT24

Judita byla zřejmě aktivní jak politicky, tak i společensky: Založila například Teplický klášter a především je spojená s výstavbou nejstaršího kamenného mostu v českých zemích, slavného kamenného Juditina mostu, který stával přibližně na místě, kde je dnes Karlův most.

Ostatky královny Judity objevili archeologové v padesátých letech minulého století v Teplicích. Její lebka je nyní uložena v depozitáři Národního muzea. „Zemřela ve vyšším věku, byla dobrého zdravotního stavu a měřila kolem 160 centimetrů,“ popisuje vládkyni Petr Velemínský, vedoucí Antropologického oddělení Národního muzea. Že patří ostatky opravdu jí, potvrdil tehdy výzkum antropologa Emanuela Vlčka.

Judita
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 10 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 13 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 14 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...