Po více než sedmi stoletích má svatá Zdislava svoji tvář. Její pravděpodobný portrét je od konce května vystavený v bazilice v Jablonném v Podještědí, těsně vedle místa, kde je pohřbená. Její podoba vznikala pomocí unikátní technologie ve spolupráci českých a brazilských odborníků. Obrazů svaté Zdislavy je sice nespočet, ale tento by měl být historicky zdaleka nejvěrnější.
Tak zřejmě vypadala svatá Zdislava. Její tvář rekonstruovali pomocí nejmodernějších metod
Nový portrét je vytvořený podle její lebky. Ostatky byly vyzvednuté z krypty roku 1907, když byla Zdislava blahořečená, její lebka je uložená poblíž krypty v novorokokovém relikviáři.
S myšlenkou rekonstrukce tváře přišel velitel komendy sv. Zdislavy – Augustin Karel Andrle von Sylor. Organizátor projektu komentoval akci velmi lapidárně: „Nafotografovali jsme to a poslalo se to do Brazílie panu Moraesovi.“
Právě tam vznikl model lebky vymodelovaný v digitálním prostředí. Vycházelo se ze snímků pozůstatků lebky. Spodní čelist se nedochovala, vědci ji tedy museli sestavit podle nalezených úlomků. Teprve když byla kompletně hotová, přišly na řadu měkké tkáně.
GALERIE
Rekonstrukce podoby svaté Zdislavy
Krok po kroku se tak na monitoru počítače s pomocí 3D animace zrodila tvář sv. Zdislavy. Hlavní roli v projektu hráli výše uvedený brazilský expert na 3D grafiku Cícero Moraes a český geofyzik Jiří Šindelář.
Jimi použitá metoda byla neinvazivní a nedestruktivní, nepoškodili tedy žádný z pozůstatků, které mají pro křesťany nepopsatelnou cenu. Brazilský expert je v tomto oboru světovou špičkou, na podobných projektech pracoval přímo pro Vatikán. Pro něj rekonstruoval například podobu svatého Antonína Paduánského.
Celý portrét tedy vychází z věrné rekonstrukce podoby světice; výjimkou jsou oči. Jejich tvar je sice správný, barva se však nedá pouze z kostry poznat. Výsledná šedo-modrá byla použita po konzultacích s historiky.
Kdo byla svatá Zdislava?
Svatá Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů, která žila ve třináctém století. Pocházela ze smíšeného česko-italského manželství, za muže si vzala významného šlechtice Havla z Lemberka, s nímž měla čtyři děti. Ten byl důležitou osobou na dvoře krále Václava I., Zdislava se však věnovala spíše klášterům a péči o potřebné.
V Jablonném zřejmě spoluzaložila chrám svatého Vavřince s klášterem pro dominikány. V Turnově je její jméno spojeno se založením kostela a dominikánského kláštera. Podle Dalimilovy kroniky dokonce prý křísila mrtvé, vracela zrak slepým a uzdravovala chromé i jinak nemocné:
Léta ot narozenie Jezu Krista miłostivéhopo tisiúciu po dvú stú po pěti dcát druhéhosvatého života paní Sdisłava s světa snide,pro niuž pracným veliká útěcha příde.Pěť mrtvých vzkřiesiła,mnoho slepých prosvietiła,chromých a małomocných mnoho uzdraviła,nad jinými pracnými veliké pomoci činiła.
V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem Janem Pavlem II. za svatou. Od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou Litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.