Koncentrace metanu za rok 2020 rekordně vyrostly. Vědci neznají příčinu

V atmosféře naší planety je víc metanu než kdykoli jindy od doby, kdy se začaly vést záznamy. A přestože velká část světa strávila rok 2020 v lockdownu, úroveň metanu ve vzduchu se výrazně zvýšila.

Nová zpráva americké Národní agentury pro oceány a atmosféru (NOAA) uvádí, že globální množství atmosférického metanu vzrostlo na 1892,3 částic na miliardu (ppb).

Záznamy o metanu jsou jedním z mnoha faktorů, které se v současné době sledují – patří k velmi dobrým zdrojům informací o tom, jak člověk ovlivňuje klima Země. Na tomto novém rekordu je znepokojivé, že koncentrace metanu vloni výrazně vzrostla – jednalo se o vůbec největší nárůst za jediný rok od začátku vedení těchto záznamů na začátku osmdesátých let.

Hladina metanu v roce 2020 stoupla o 14,7 ppb; přitom roku 2018 to bylo „jen“ 8,5 ppb a 10,7 ppb v roce 2019. Znepokojující je nejen rychlost růstu koncentrace tohoto plynu, ale i výška této úrovně.

„Normálně neočekáváme, že emise metanu za rok prudce vzrostou,“ řekla listu Financial Times Lori Bruhwilerová z NOAA. Bruhwilerová označila tento skok za „poměrně překvapivý – a současně znepokojivý“.

Proč je metan tak nebezpečný

Metan v atmosféře nevydrží tak dlouho jako další silný hráč ve změnách klimatu – oxid uhličitý. Přestože zůstává ve vzduchu výrazně kratší dobu, má na oteplování mnohem větší dopad než právě CO2: metan je v tom přibližně 86krát účinnější.

Vývoj koncentrací metanu
Zdroj: NOAA

Odhaduje se, že 60 % metanu uvolněného do atmosféry přímo souvisí s lidskou činnosti, jako je například spalování ropných produktů nebo zemědělství spojené s chovem zvířat. Ale lidé mají podíl i na tom množství metanu, který se do atmosféry uvolňuje „přirozeně“ – například tání permafrostu je sice přirozená záležitost, jenže k němu vede zejména extrémně rychlé oteplování arktických oblastí způsobené vypouštěním skleníkových plynů.

Příčina nejasná

Zvýšení emisí metanu bylo natolik vysoké, že pro něj zatím vědci z NOAA nemají jasné vysvětlení. Zdá se, že tento výkyv je způsobený uvolňováním plynu z přirozených zdrojů – nicméně je možné, že kvůli vyšším teplotám se ho z nich uvolňuje více než v minulých letech.

Vědci ale také pracují s hypotézou, že v současné atmosféře jsou horší podmínky pro rozkládání metanu, proto v ní plyn vydrží déle a jeho koncentrace se zvyšují.

Chemik Ed Dlugokencky z NOAA výsledky komentoval takto: „I když za nedávný růst koncentrací metanu nemusí být zcela zodpovědné zvýšené emise fosilních paliv, je snižování emisí fosilního metanu důležitým krokem ke zmírnění změny klimatu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 11 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 11 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 12 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 15 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 17 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 20 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.