Rozpočet pro Akademii věd bude příští rok o 207 milionů vyšší

24. 9. 2020‌‌|Zdroj: ČT24, AV ČR, ČTK

Akademie věd ČR pro rok 2021 podle ministerstva financí získá 6,8 miliardy korun. Podle předsedkyně akademie Evy Zažímalové je částka o 207 milionů korun vyšší než letošní rozpočet.

Vyplývá to z vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) a Zažímalové. O financích na výzkum jednaly ve čtvrtek dopoledne. Letošní rozpočet pro Akademii věd byl 6,512 miliardy korun, pro příští rok se původně počítalo s částkou 6,586 miliardy korun.

„Jsme rádi, že rozpočet pro Akademii věd ČR stoupá, příští rok tak bude mít AV ČR oproti letošnímu roku zhruba o 207 milionů korun více,“ napsala Zažímalová.

Akademie věd se vydala po stopách Švédy ukradených knih. Z českých měst jich zmizely tisíce

„Umíme si ale představit, že bychom velmi efektivně využili i výrazně vyšší částku, a to především v institucionální části našeho rozpočtu. Musíme si uvědomit, jak se také ukazuje v současné nepříznivé epidemické situaci, že peníze pro vědu jsou především investicí do budoucna,“ upozornila předsedkyně.

Zástupci vědy loni s vládou uzavřeli memorandum o tom, že na rozvoj výzkumných organizací půjde od roku 2021 každoročně o čtyři procenta více. Akademie věd původně počítala s pěti procenty. Zažímalová už dříve uvedla, že zhruba 60 procent rozpočtu si instituce musí vysoutěžit v grantech. Posílení institucionální části rozpočtu má zajistit větší stabilitu pro vědeckou práci.

Výběr redakce

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

11:49před 1 hhodinou

Letošní březen je nejhorší měsíc v historii z hlediska kybernetické kriminality

12:51před 1 hhodinou

Pospíšil svědčil v kauze Dozimetr. Nebyl si prý vědom ničeho nezákonného

11:15před 2 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

10:37před 2 hhodinami

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.

před 2 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.

před 3 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.

před 23 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.

včera v 12:18‌‌

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.

včera v 07:00‌‌

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.

12. 4. 2026‌‌

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.

11. 4. 2026‌‌

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.