Riziko nákazy koronavirem je v letadle vysoké, ukazuje vizualizace

Pandemie způsobená koronavirem bezprecedentně pozastavila leteckou dopravu a mnoho zaměstnanců tohoto odvětví se ocitlo v nejistotě. Purdueova univerzita v americké Indianě nyní zveřejnila vizualizaci šíření nákazy v letadle, která mnohé lidi v nejbližší době spíše odradí od leteckého cestování. Zároveň však američtí vědci zkoumají technologie, které by mohly riziko nákazy snížit. Výsledky jsou zatím podle nich povzbudivé, informoval zpravodajský web New York Post.

Vizualizace ukazuje šíření kapének v kabině poté, co jeden cestující jednou zakašle. Kapénky by se podle ní rychle rozšířily a mnoho cestujících by se pravděpodobně nakazilo:

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) uvedl, že oproti běžnému stavu se cestování letadlem snížilo o 95 procent. Mnohé země nyní začaly protikoronavirová opatření postupně uvolňovat. Otázkou však je, zda budou lidé v brzké době opět chtít létat.

Šíření nemocí mezi pasažéry v uzavřené kabině vždy představovalo riziko kvůli stísněným podmínkám, nedostatku čerstvého vzduchu a povrchům, na které sahá mnoho lidí.

Společnost Boeing uvedla, že experimentuje se samočisticími toaletami, které budou schopny zlikvidovat 99,9 procenta patogenů. Většina aerolinek se ale na globální pandemie takového rozsahu nepřipravovala.

„Když můžete snadno prodat letadla, snažíte se odložit řešení problémů do budoucna,“ uvedl profesor inženýrství z Purdueovy univerzity Čching-jen Čchen, který pomohl vést výzkumný projekt FAA o šíření nákazy v letadle a jehož výzkum podle amerického listu The Washington Post sponzoroval Boeing. „Teď jsme zjistili, že budoucnost je vlastně rok 2020,“ dodal.

Na řešení se pracuje

Nelze však vyloučit, že bude objeveno průlomové řešení. Nyní vědci z americké Columbijské univerzity provádějí experimenty s ultrafialovým světlem, které by mohlo ničit viry, ale neškodit zdraví lidí. Podle vědců by taková světla byla užitečná například v letadlech, na letištích či v nemocnicích a školách.

Podle Davida Brennera z centra pro radiologický výzkum na Columbijské univerzitě se nyní provádí experiment se zhruba stovkou myší bez srsti, které mají být světlu vystaveny 15 měsíců. Myši jsou pod světlem osm hodin denně a každé dva týdny se zkoumá stav jejich kůže a očí. Po osmi měsících vědci nezaznamenali žádná poškození, což označují za povzbudivé.

Čchen s inženýry z Boeingu zkoumal, jak by mohla změna ventilačního systému v letadle změnit riziko nákazy SARS (těžký akutní respirační syndrom), která byla využita jako modelový příklad šíření jiných nebezpečných virů, které se mohou objevit v budoucnu.

Vědci zjistili, že pasažéři sedící v sedmi řadách od nemocného ve stroji typu Boeingu 767 měli při pětihodinové cestě třetinovou pravděpodobnost, že se nakazí. Na kratším letu by takové riziko bylo pětinové. Zároveň se ale zjistilo, že změna ventilačního systému, například pokud by tok vzduchu vycházel z oblasti blíže k podlaze místo nad sedadly, by snížila riziko nákazy o polovinu nebo více.

Důležité také je, že studie počítá s tím, že virus, který způsobil SARS, může dlouho zůstat ve vzduchu, přičemž v případě nového koronaviru SARS-CoV-2 to podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trvá kratší dobu.

Jaký bude konečný dopad pandemie COVID-19 na letecký průmysl, na jehož záchranu byly uvolněny miliardy dolarů, je stále otázkou.

Podle průzkumu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) 40 procent lidí, kteří nedávno cestovali letadlem, uvedlo, že až se šíření koronaviru dostane pod kontrolu, počkají nejméně šest měsíců, než opět nastoupí do letadla. Boeing nedávno oznámil, že plánuje propustit 16 tisíc zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 1 hhodinou

Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána

Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
před 1 hhodinou

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 2 hhodinami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 2 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 21 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 21 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.