V Praze vyroste do dvou let nové centrum pro špičkovou fyziku. Bude stát téměř půl miliardy

V areálu Akademie věd ČR (AV ČR) na pražském Ládví vyroste do dvou let nové centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek. Stát by mělo téměř půl miliardy korun - stavba nového pavilonu vyjde na 180 milionů a nákup moderních přístrojů na dalších 240. Nový objekt, jenž bude součástí Fyzikálního ústavu, má mít až třicet laboratoří. Ve středu ve 14:00 byl slavnostně položen základní kámen.

V novém centru budou pracovat vědci například z oborů nanoelektronika, fotonika, magnetizmus i plazmatické technologie. Fyzika pevných látek podle AV ČR patří k jedné z nejrychleji se rozvíjejících oblastí svého oboru.

„Vzešla z ní převážná část současných převratných technických inovací,“ uvedl v tiskové zprávě šéf Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza. Příkladem zmínil tranzistory, lasery, fotovoltaické články i LED osvětlovací techniku.

Centrum pro špičkový výzkum fyziky pevných látek - vizualizace
Zdroj: ČTK

Budovu nového pavilonu navrhlo architektonické studio Bogle Architects, které se podílelo i na projektu mezinárodního laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy. To již také získalo první místo v Grand Prix architektů v kategorii novostavba.

Budova stavěná na míru vědě

„Pavilon bude maximálně přizpůsoben nárokům extrémně citlivých přístrojů a zkoumaných materiálů. Každá laboratoř bude uzpůsobena svému účelu,“ dodal Prouza.

Fyzikální ústav pracuje od loňska na projektu SOLID21 (Solid State Physics for 21st Century - Fyzika pevných látek pro 21. století) a nová stavba bude jeho součástí. Projekt získal z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, financovaného z evropských peněz, více než půl miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 10 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 13 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...