Archeologové našli v Pompejích sbírku magických amuletů

Italští archeologové objevili v jednom z domů v Pompejích truhlu s více než stovkou drobných předmětů, které považují za amulety. Jsou mezi nimi například sošky, krystaly, přívěsky, kostěné knoflíky, ale třeba i miniatury penisů, informovala agentura ANSA.

Jaký smysl předměty měly, vědci zatím s jistotou nevědí, podle ředitele Pompejí Massima Osanny je však nejpravděpodobnější, že se amulety používaly při magických rituálech.

Kolekce předmětů se našla v jednom z domů v té části Pompejí, která se stále odkrývá. Vila nazývaná Casa del Giardino (Dům se zahradou) přitom jeden významný objev přinesla už loni - tehdy se na její stěně našel nápis, který odborníky s definitivní platností přiměl změnit předpokládané datum zkázy Pompejí ze srpna na říjen roku 79 našeho letopočtu.

„Takto velkou a rozmanitou sbírku jsme dosud nikdy nenašli. Je to úžasný objev,“ uvedl Osanna. Předměty ze skla, bronzu, kostí a jantaru podle něj nejspíš patřily ženě, která s jejich pomocí prováděla ochranné rituály. „Je tam spousta předmětů s falickou symbolikou, podobných malbám po celých Pompejích, které měly ochraňovat domy a přinášet štěstí. Jantar je zase spojován s plodností a štěstím v lásce,“ doplnil.

Podívejte se na interaktivní mapu Pompejí:

Teorii o ženské majitelce podle Osanny odpovídá i to, že na některých předmětech jsou rytiny brouků, právě motivy s brouky přitom byly na základě egyptské tradice v antickém Římě používány na předmětech, které měly chránit těhotné a novorozence. Kostěné amulety se podle všeho zase užívaly při rituálech, které měly pomoci získat lásku vybrané osoby. „Víme o těchto rituálech z písemných pramenů, ale je vzácnost najít takovýto doklad,“ dodal Osanna.

Ve stejném domě jako amulety se podařilo odkrýt i fresky a mozaiky, ale také pozůstatky deseti lidí, kteří při erupci sopky Vesuv před dvěma tisíciletími zahynuli. Nyní se budou provádět analýzy DNA, které mají zjistit, zda šlo o členy jedné rodiny. „Majitelka amuletů je možná mezi nimi,“ domnívá se Osanna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 6 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...