Indonésie chce uzavřít ostrov Komodo. Turisté odsud pašovali desítky varanů

Indonéská vláda zřejmě pro turisty uzavře slavný ostrov Komodo v souostroví Malé Sundy. Jde o důsledek rozbití skupiny pašeráků, kteří s pomocí turistů z ostrova pašovali místní varany komodské. Ostrov má být uzavřen v lednu 2020, kdy se znovu otevře, není zámo. Experti doufají, že rozhodnutí pomůže nárůstu populace vzácných varanů.

Vláda svým krokem reaguje na události z konce března, kdy policie rozbila skupinu ilegálně obchodující s varany komodskými a dalšími ohroženými zvířaty, včetně ptáků nebo divokých koček.

Policie zadržela devět mužů podezřelých z nedovoleného obchodování se zvířaty. Jeden z nich policii ve městě Surabaja řekl, že prodali více než čtyřicet varanů komodských, každého za 500 milionů rupií, tedy více než osm set tisíc korun.

„Tato zvířata jsou prodávána k využití v tradiční medicíně. Z komodských draků se mohou dělat antibiotika,“ upřesnil komisař provincie Východní Jáva Ripta Himawana. Vysvětlil přitom, že zvířata jsou obvykle posílána do zahraničí.

Policie při akci zároveň zajistila pět varanů komodských, ale i další zvířata pocházející většinou z Východní Jávy. Šlo o luskouny, divoké kočky a papoušky kakadu.

Varan komodský, neboli komodský drak, žije na indonéských ostrovech Komodo, Rinca, Flores, Gili Dasami a Gili Motang, kde patří mezi velké turistické atrakce. I po uzavření ostrova Komodo budou moct turisté tyto ještěry pozorovat na ostatních ostrovech.

Jedinečný drak

Varan komodský je vůbec největším ještěrem, jaký v současné době na Zemi žije. Největší zaznamenaný exemplář měřil 3,13 metru a vážil 166 kilogramů. Na indonéských ostrovech byl až do příjezdu Evropanů jednoznačně dominantním predátorem – dokázal ulovit cokoliv, s čím se setkal, včetně člověka.

Západní svět znal tohoto tvora jen z domorodých legend, vědecky byl popsán teprve před sto lety, roku 1912. Vědci se domnívali, že varani jsou produktem takzvaného ostrovního gigantismu: některá zvířata žijící na ostrovech jsou mnohem větší než ta, která žijí na kontinentech. Novější výzkumy ovšem prokázaly, že varani komodští jsou spíš jedni z posledních žijících exemplářů takzvané australské megafauny.

Díky izolovanosti australského kontinentu se zde v době před 24 miliony lety začali vyvíjet tvorové s nadměrnými rozměry, nejčastěji vačnatci, ale také ptáci a plazi. Po příchodu člověka se ale ukázalo, že oštěp přemůže i největšího vakolva nebo obřího klokana – tito tvorové pak velmi rychle vyhynuli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 14 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 14 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
30. 6. 2026

Evropský pohled