Sonda InSight umístila na povrch Marsu svůj první přístroj, speciální seismometr

Americká sonda InSight, která na konci listopadu přistála na Marsu, umístila na povrch rudé planety svůj první přístroj – seismometr SEIS. Na webu o tom informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA z kalifornské Pasadeny, podle níž tak robotický výzkumník dokončil důležitou etapu své mise.

„Rozvrh aktivit InSight se realizuje lépe, než jsme doufali,“ prohlásil v souvislosti s dalším sondou úspěšně zvládnutým „krokem“ ředitel projektu InSight Tom Hoffman z JPL. „Bezpečné položení seismografu na zem je úžasný vánoční dárek,“ dodal.

„Umístění seismometru je stejně důležité jako přistání InSight na Marsu,“ přidal se s oceněním významu události vědecký vedoucí v JPL Bruce Banerdt. „Tento seismometr je přístroj s nejvyšší prioritou. Potřebujeme ho totiž ke splnění přibližně tří čtvrtin našich vědeckých cílů,“ vysvětlil.

První sonda, která se podívá do nitra Marsu

InSight přistála na sousední planetě 26. listopadu. Je dalším robotickým zařízením amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na Marsu. Jde však o přelomový projekt, neboť vůbec poprvé je zaměřen na zkoumání nitra rudé planety, nikoli na její povrch jako doposud.

Proto je také sonda InSight stacionární aparát, což znamená, že zůstane na jednom místě. Data, která získají její přístroje, přinesou důležité informace o jádru Marsu a o vývoji planety. Poznatky vědci chtějí využít i při bádání o vzniku a historii Země.

Nabitý program na Marsu

Přípravu na umístění dvou přístrojů zahájil tým mise záhy po přistání. Pomocí snímků blízkého okolí experti na Zemi vybírali nejvhodnější místo pro jejich usazení. Vedle velice citlivého francouzského seismometru jde o německý přístroj HP3, který je schopen zavrtat se až pět metrů pod povrch a měřit proudění tepla v hlubinách čtvrté planety sluneční soustavy.

Mezitím se už rozběhl další program RISE. Na sondě pro něj sice nejsou žádné speciální přístroje, ale začal už využívat antény a radiové spojení se Zemí ke shromažďování předběžných dat o jádru planety. Jde o velice přesné sledování lokace InSight. Mars stejně jako Země na své oběžné dráze kolísá a získání údajů o tom pomůže vědcům zkoumat, jak je pohyb planety kolem Slunce ovlivňován její vnitřní strukturou. Měření také poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 56 mminutami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 3 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 3 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026
Načítání...