Vědci v USA vytvořili umělou kůži. Plánují ji využít u robotických chův

Mechanické končetiny robotů nebo osob po amputaci ruky či nohy by mohly v budoucnu vnímat teplotu i tlak jako normální tělo. Lidstvo k takové možnosti opět přiblížili vědci z Coloradské univerzity v Boulderu, kteří ze speciálního polymeru a nanočástic stříbra vyrobili takřka plnohodnotnou náhražku lidské kůže. Takzvaná e-kůže je navíc recyklovatelná a má schopnost hojení.

Uplatnění by nový objev mohl nalézt ve výrobě náhradních částí lidského těla, v robotice nebo produkci chytrých textilií. „Má to dost široké využití. V určitém smyslu umožňujete smyslové vnímání jinak pasivním systémům,“ řekl časopisu Newsweek vedoucí vědeckého týmu Jianliang Xiao.

Nejnovější elektronická kůže je v podstatě tenoučkým filmem vybaveným senzory, které dokážou měřit tlak, teplotu, vlhkost a proudění vzduchu, popisuje článek zveřejněný v časopise Science Advances. Materiál je vyroben ze tří komerčně dostupných sloučenin spojených do struktury potažené stříbrnými nanočásticemi.

„Když je e-kůže roztržena vedví, přidání tří sloučenin do 'rány' jí umožní zahojit se opětovným navázáním vazeb mezi dvěma stranami. Struktura se tak obnoví a e-kůže je jako nová. Pokud je příliš poškozená, stačí ji uložit do roztoku, který ji rozpustí, aby materiál mohl být použit pro výrobu nové,“ vysvětluje web The Verge.

Kůže pro chůvy

Podle autorů výzkumu by mohla elektronická kůže například umožnit případným robotickým chůvám rozpoznat, kdy má dítě horečku. „Když je dítě nemocné, robot se jej prostě může dotknout prstem a zjistit, jaká je jeho teplota,“ řekl Xiao. „Smysly jsou stěžejní, protože když na sebe budou lidské bytosti a roboti vzájemně působit, chceme mít jistotu, že roboti lidem neublíží,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 3 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 5 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...