Polovina pacientů s roztroušenou sklerózou trpí i depresemi

Nahrávám video

Až polovina pacientů s roztroušenou sklerózou se potýká v průběhu nemoci s psychickými problémy, především s depresí. Až 70 procent pacientů má rovněž poruchy. Podle lékařky Evy Havrdové je mezi pacienty s roztroušenou sklerózou také sedmkrát vyšší sebevražednost než mezi běžnou populací ve stejném věku. Řekla to při dnešní prezentaci aktuálních údajů z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou.

„Asi padesát procent pacientů prodělá v nějaké fázi choroby depresi. Je to spíš na začátku choroby, kdy jde o to, smířit se s tím onemocněním, které je chronické a nevyléčitelné,“ řekla Havrdová, která vede centrum pro nemocné s roztroušenou sklerózou při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Deprese může snížit kvalitu života, pacienti se dostávají do sociální izolace, mají narušené vztahy v rodině či špatně spolupracují při léčbě. Lékaři nemocným nabízejí mimo jiné psychoterapii, ale doporučují jim i více pohybu.

Nahrávám video

Zhruba 40 až 70 procent nemocných postihnou také kognitivní poruchy, které se podle Havrdové projevují mimo jiné problémy s pamětí, pozorností či schopností zpracovat informace. „Pacient může mít problémy učit se nové věci, koncentrovat se, zvládat v práci nové úkony,“ uvedla Havrdová. S roky trvání nemoci těchto poruch přibývá. I tyto problémy lze podle lékařky řešit.

Roztroušená skleróza je chronickým zánětem nervového systému. Příčina není známa, bez léčby končí pacienti na vozíku. Objevuje se v mladším věku, častěji postihuje ženy.

Roztroušená skleróza v Česku

Lékaři odhadují, že v České republice má roztroušenou sklerózu asi 17 000 až 20 000 lidí, jejich počet každoročně narůstá. V registru, kde se shromažďují data ze všech 15 specializovaných center v Česku, bylo ke konci loňského roku 9044 pacientů, kteří mají biologickou léčbu a zhruba dalších 2000 pacientů, kteří biologickou léčbu nemají. U pacientů v pozdní fázi totiž biologické léky nezabírají. Těchto nemocných může být kolem 40 procent z celkového počtu lidí z roztroušenou sklerózou.

Náklady zdravotních pojišťoven na léčbu nemocných s touto chorobou se mohly loni blížit dvěma miliardám korun. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má podle svého mluvčího Oldřicha Tichého mezi svými klienty přes 15 000 pacientů s roztroušenou sklerózou, loni vydala na jejich léčbu zhruba 1,7 miliardy korun. Většinu z toho, a to přes 1,5 miliardy korun, tvořily náklady na biologickou léčbu pro asi 6000 nemocných. Výdaje VZP na tyto účely dlouhodobě stoupají, v roce 2012 činily 991 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 10 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...