Desetitisíce vědců a studentů se v sobotu v mnoha světových metropolích vydaly do ulic na protest proti rostoucím útokům na svobodu vědeckého bádání. Protest nazvaný Pochod za vědu, který se pořádal souběžně s Dnem Země, proběhl ve více než 600 městech po celém světě. Hlavní manifestace se uskutečnila ve Washingtonu.
V hlavním městě USA byly na transparentech demonstrantů k vidění humorné i vážné slogany. Devítiletý Sam Klimas ze Západní Virginie držel vlastnoručně vyrobený nápis „Věda mi zachránila život“. Chlapec měl rakovinu mozku a nyní je už vyléčen.
Vědci, kteří se pochodu zúčastnili, vyjadřovali obavu z politického a veřejného odmítání zavedených vědeckých poznatků týkajících se například klimatické změny nebo očkování. „Vědci považují za děsivou skutečnost, že důkazy jsou vytlačovány ideologickými tvrzeními,“ řekl bývalý fyzik a demokratický kongresman Rush Holt, který stojí v čele Americké asociace pro vědecký pokrok.
Proti Trumpovi
Terčem kritiky tisícovek demonstrantů ve Washingtonu i jinde ve světě bylo mimo jiné počínání nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a škrty, jimiž chce omezit výdaje na vědecké bádání a na ochranu životního prostředí.
Fotograf ledovců James Balog, který tvrdí, že viděl tát biliony tun ledu, washingtonskému davu řekl, že debata o vědě o klimatické změně tváří v tvář Trumpově administrativě a popíračům klimatické změny je „bitvou mezi objektivní skutečností a ideologickou fikcí“.
Trump ke Dni Země na Twitteru uvedl, že jeho vláda chce udržovat čistý vzduch a vodu a zachovávat lesy, jezera či chránit ohrožené druhy, ale nepůjde to udělat způsobem, který ohrozí „pracující rodiny“.
Do akce na obranu vědy se zapojily desítky nezávislých vědeckých společností. V Ženevě například účastníci demonstrace pochodovali pod hesly „Věda je svíce ve tmě“ a „Věda dává odpověď“. V Berlíně tisíce lidí pochodovaly od Humboldtovy univerzity k Braniborské bráně v centru města.
Den Země po celé Zemi
„Milujeme experty - ty s důkazy“, zněl jeden ze sloganů účastníků berlínského průvodu, k němuž se připojili například starosta metropole Michael Müller a rektoři berlínských univerzit. Na jednom z transparentů byl nápis „Vůči faktům neexistují alternativy“, který odkazoval na pojem „alternativní fakta“, který použila v jednom sporu s médii mluvčí Bílého domu Kellyanne Conwayová.
Berlínský průvod krátce zastavil u maďarské ambasády na protest proti novému maďarskému zákonu, který ohrožuje působení Středoevropské univerzity amerického miliardáře George Sorose v Budapešti.
Organizátoři demonstrací tvrdí, že jenom v Berlíně se sešlo 11 000 lidí a v celém Německu, kde se uskutečnilo přes 20 takových akcí, zhruba 37 000 lidí.
V Londýně se do akce zapojili lékaři, astronomové a biologové a protest podpořily i britské celebrity. Podle organizátorů jde o politickou demonstraci, i když se lidé nescházeli na základě stranické příslušnosti.
Christine McEnteeová, výkonná ředitelka Americké geofyzikální unie, se zapojila do protestu v rakouské metropoli Vídni. Agentuře AP řekla, že k útokům na vědu a její výsledky přispěly i výsledky voleb v USA a některých dalších zemích. Ohrožování vědecké svobody je patrné v Turecku i jiných evropských státech, varovala vědkyně.
Den pro Vědu v Česku: zatím v malém
Pět desítek lidí se v sobotu po poledni vypravilo na Pochod za vědu také centrem Prahy. Vadilo jim politizování vědeckých témat, jako je třeba globální oteplování. Pražský program, který doplnily přednášky a diskuse s vědci, byl součástí celosvětové akce March for Science.
„Více než 500 pochodů po celém světě chce upozornit na zpolitizování naprosto apolitických témat, jako jsou globální oteplování a genetická modifikace organismů, i na cenzurování výzkumů a výuky vědeckých teorií ve školách,“ uvedla spolupořadatelka pražského pochodu Claire Klingenbergová. Českou akci zorganizovali Ateisté ČR a Sisyfos - Český klub skeptiků.
Po pochodu, který se vypravil od sochy svatého Václava na Národní třídu, následovaly přednášky o konspiračních teoriích, rizicích alternativních metod či problémech vědeckých časopisů.
„Pochod pro vědu je prvním krokem celosvětového hnutí na obranu životně důležité role, kterou věda hraje v našich životech, bezpečí, ekonomikách či vládnutí,“ uvedli organizátoři na mezinárodním webu akce. Vědu označili za pilíř svobody a prosperity. Podle nich by politici měli dělat kroky založené na vědeckých poznatcích a vědci by se měli kvůli „alarmujícímu trendu diskreditování a omezování“ vědeckého bádání bránit. „Není tu žádná planeta B,“ uvedli na webu organizátoři v narážce na „plán B“.
