Ukrajina je o krok blíž ke vstupu do EU. Evropská komise doporučila zahájit přístupové rozhovory

3 minuty
Události: Ukrajina, Bosna a Moldavsko jsou o krok blíž Evropské unii
Zdroj: ČT24

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Evropská komise ve středu zveřejnila pravidelnou hodnoticí zprávu o pokroku jednotlivých zemí na cestě do Evropské unie.

„Navzdory rozsáhlé invazi Ruska v únoru 2022 a ruské brutální útočné válce pokračovala Ukrajina v pokroku v oblasti demokratických reforem a reforem právního státu. Udělení statusu kandidáta na členství Ukrajiny v EU v červnu 2022 dále urychlilo reformní úsilí,“ píše se v hodnoticí zprávě Evropské komise.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal přislíbil, že z Ukrajiny jeho vláda udělá „rovnoprávného“ a „silného“ člena Evropské unie. „Jde o silný a historický krok, který připravuje cestu k silnější Evropské unii s Ukrajinou jako jejím členem,“ reagoval Zelenskyj, podle kterého si Ukrajinci zaslouží být členem Unie. Ukrajina pokračuje v reformách a těší se na rozhodnutí prosincového summitu EU, dodal.

Budapešť už hlásí námitku kvůli postavení maďarské menšiny na Ukrajině. I Brusel uvedl, že je to jedna z oblastí, ve které musí Kyjev přidat. Polsko má zase výhrady kvůli sporu o památku obětí volyňského masakru za druhé světové války.

9 minut
Petr Obrovský hovořil o přístupových jednáních s uchazeči o vstup do EU
Zdroj: ČT24

Boj s korupcí i soudní reformy

EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země čtyři měsíce po plnohodnotné ruské invazi. Pro zahájení přístupových jednání EU stanovila sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Ty zatím Kyjev všechny nesplnil, musí tedy i nadále pokračovat v reformách, vyplývá ze zprávy. 

Další hodnocení reforem by podle von der Leyenové mělo přijít v březnu 2024. „Dnešní rozhodnutí je milníkem na dlouhé cestě. Tato cesta bude pokračovat, budeme hodnotit kapitoly a jednou za čas se zkrátka budeme muset zastavit a podívat se na to, jaký pokrok byl dosažen,“ uvedla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Ocenila, jak Kyjev pracuje na reformách i v extrémně složitých válečných podmínkách. „My jsme hodnotili situaci na Ukrajině opravdu velmi objektivně, použili jsme stejný typ hodnocení jako pro země západního Balkánu. Není tam žádný faktor války nebo foukání do plachet Ukrajině,“ zdůraznila Jourová.

Jourová ve večerním vysílání ČT24 připomněla, že se unijní orgány zaměřují na boj proti korupci na Ukrajině, potažmo na boj proti organizovanému zločinu. „Chceme, aby byl uzákoněn zákon o lobbingu, aby tam byl elektronický registr veřejných zakázek, aby tam byla daleko větší transparentnost, co se týče veřejných financí,“ jmenovala.

Základní věcí, kterou však sedmadvacítka po Kyjevu vyžaduje, je špičkové fungování tamní prokuratury. „Aby tam fungovalo speciální zařízení nebo speciální agentura pro sledování a stíhání korupčního jednání ve vysokých politických postech,“ podotkla.

9 minut
Věra Jourová hovořila o rozšíření EU a pohledu na konflikt v Gaze
Zdroj: ČT24

Jourová: Nešlo o politické rozhodnutí

Komise má podle ní velmi jasné zadání, a sice udělat technické vyhodnocení situace, kde je „velmi minimální, jestli vůbec nějaký prostor pro politické rozhodnutí“. „Politické rozhodnutí má přijít od premiérů a prezidentů. To se dozvíme v prosinci, jak se k doporučení Evropské komise postaví,“ dodala eurokomisařka.

Mezi největší výzvy, které má Kyjev stále před sebou, Jourová zařadila „stabilizaci orgánů, které mají vyšetřovat a trestat korupční jednání a finanční kriminalitu, reformu ústavního soudnictví či mediální zákon“. Jak dodala, ráda by se brzy přesvědčila osobně, jak se zemi daří tyto reformy plnit. Na Ukrajinu by se chtěla vydat ještě letos, bližší detaily cesty ale zatím nesdělila.

Ukrajinští představitelé v posledních dnech dávali najevo své přesvědčení, že z Bruselu přijdou dobré zprávy. Na reformách podle svých slov intenzivně pracovali, což při své poslední návštěvě v Kyjevě o uplynulém víkendu ocenila i von der Leyenová. „Bojujete nejen za svou svobodu, svou demokracii a svou budoucnost, ale také za naši,“ řekla šéfka unijní exekutivy v ukrajinském parlamentu. „Bojujete za Evropu. To je něco, co si bolestně uvědomujeme,“ dodala tehdy.

Zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou ještě letos podporuje také Česko. „Když jsem byl v Kyjevě na neformální radě ministrů zahraničí, tak nám ukrajinský premiér Denys Šmyhal deklaroval, že jsou připraveni proměnit Ukrajinu během jednoho roku, že dokážou změnit pět tisíc zákonů tak, aby byla Ukrajina připravena na vstup,“ podotkl k tomu nedávno šéf české diplomacie Jan Lipavský.

„Česko bude stát v této věci na konstruktivní straně, aktivně jsme se zasazovali o to, aby zpráva hodnotila co nejobjektivněji situaci v těchto zemích. S výsledky zprávy jsem spokojený, myslím, že to dává politickou perspektivu těm zemím a zároveň jim to dává jasná vodítka, jak mají pokračovat v tom, aby se Evropské unii přiblížily,“ uvedl ve středu v ČT šéf české diplomacie.

Podle expertů je z dění posledních týdnů a měsíců jasné jedno: předchozí únava z rozšíření je u konce a o zvýšení počtu členů EU hovoří už i státy, které to dříve nepodporovaly.

„Máme tady mnohem asertivnější Rusko, ale také velmi asertivní Čínu. Pokud chceme opravdu být úspěšní na globální scéně a stát se opravdovým globálním aktérem, tak ta naše nejbližší sousedství jsou prvním krokem, kde máme začít,“ říká seniorní výzkumná pracovnice Europea Jana Juzová.

Podle Engjellushe Morinaové z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) je změna v postojích „reakcí na novou geopolitickou realitu“. „Udělení statusu kandidátské země Ukrajině a Moldavsku v červnu 2022 bylo zlomovým bodem. Je zajímavé, že lídři unijních zemí, které v minulosti projevovaly jen malé nadšení pro rozšíření, zcela změnili tón,“ dodala. Jak by ale mělo rozšíření proběhnout a jak moc a kdy je kvůli tomu třeba reformovat Evropskou unii, v tom se postoje členských zemí liší.

Doporučení k zahájení rozhovorů se dočkala i Bosna a Hercegovina, která ale musí nejprve vyhovět nutným kritériím členství. Bosna podle unijní exekutivy už splnila část požadavků EU, zvláště některé kroky bosenských Srbů však vzbuzují obavy.

Do prosincového summitu navíc nezbývá už moc času. „Uvidíme, co Bosna stihne mezi dneškem a prosincem,“ podotkla Jourová. Nejspíš ale v případě Bosny půjde nadále o podmíněné, tedy odložené zahájení přístupových jednání. Podle informací, které se objevily v minulých dnech v médiích, byla debata ohledně Bosny poměrně bouřlivá a ne všichni byli s rozhodnutím EK spokojeni. To potvrdila i Jourová. „Dá se ale říct, že eurokomisař (pro rozšíření OIivér) Várhelyi odpověděl všem poměrně uspokojivě, takže ta věc nakonec došla ke schválení,“ dodala.

Moldavská a gruzínská radost

Jednání by podle EK mělo začít i s Moldavskem, které rovněž musí splnit určité podmínky a reformy, mezi něž patří třeba pokrok v boji s korupcí, plyne z materiálů Komise.

„Moldavsko je pevně na cestě ke členství v EU a budeme nadále neúnavně pracovat na dosažení tohoto cíle,“ zareagovala v sociální síti X moldavská prezidentka Maia Sanduová. Hodnoticí zprávu EK doporučující zahájit přístupová jednání s Kišiněvem označila za důležitý mezník.

Gruzii pak EK doporučila udělit status kandidátské země na členství v EU. Země dostala za úkol potlačit dezinformace a politickou polarizaci a rovněž zajistit uspořádání svobodných a spravedlivých voleb v roce 2024.

Potěšení nad návrhem EK dala najevo gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která vzápětí poblahopřála svým protějškům v čele Ukrajiny a Moldavska. „Raduji se s obyvateli Gruzie a vítám kladné doporučení EK. Jako prezidentka budu více než kdy jindy hrát svou roli proevropského lídra, abych usnadnila a prosadila stále potřebné reformy,“ přislíbila Zurabišviliová.

Moldavsko podalo přihlášku do Unie společně s Ukrajinou a Gruzií krátce po zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Následně na summitu v červnu 2022 unijní lídři schválili udělení kandidátského statusu jak Ukrajině, tak právě Moldavsku.

Gruzie tehdy dostala jen příslib, že k tomu dojde, nicméně že musí pracovat na vnitřních reformách. EU dala Tbilisi 12 podmínek, které kavkazská země musí splnit, aby toto postavení získala. Jednalo se především o vnitřní reformy, nezávislost soudnictví a boj proti korupci.

Spory o časový rámec

Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo zároveň s ním přišla i reforma samotné Unie. Podobný názor zastává i Belgie, která bude od ledna 2024 Evropské unii předsedat.

Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě. Ursula von der Leyenová v posledních dnech pokrok jednotlivých zemí na cestě do EU ocenila, nicméně znovu zdůraznila, že neexistuje žádný kalendář pro vstup a že proces přistoupení musí být založený na zásluhách. 

Pokud jde o reformy EU, české vládní strany se na nich nyní neshodnou, přiznal Lipavský. „Jsem v této otázce velmi skeptický, protože vidím tu realitu jednání v Unii, i když rozumím tomu ideálu o silné a jednotné politické Evropě. Myslím, že by bylo chybou, kdyby se propojila debata o reformě EU, tedy to, že proměníme některá hlasování z veta na kvalifikovanou většinu, s rozšiřovacím procesem. Nikdo neví, jak taková debata o reformě EU dopadne a jak bude dlouhá. Byl by to velmi negativní signál pro balkánské země, že je jedno, jaké reformy dělají, ale my je nemůžeme přijmout,“ obává se ministr.

EK ocenila reformy v balkánských zemích

O členství v nynější sedmadvacítce se z balkánských zemí uchází ještě Albánie, Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora a Kosovo. Země západního Balkánu se v přístupovém procesu pomalu posouvají už dvě desetiletí. „Je tam určitá míra frustrace. Na druhé straně Ukrajina a ten geopolitický tlak na rozšíření otevírá dveře pochopitelně i jim,“ komentuje Juzová.

Černá Hora byla dosud ve vyjednáváních nejdál, kvůli nestabilní politické situaci se tam však „pokrok v reformách do značné míry zastavil“, uvedla Evropská komise.

U Srbska je třeba, aby „se sladilo se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, včetně restriktivních opatření k Rusku“, konstatovala EK. Srbsko se totiž zatím nepřipojilo k sankcím, které proti Moskvě kvůli invazi na Ukrajinu vyhlásila Evropská unie. Rovněž je potřeba, aby země normalizovala své vztahy se svou bývalou provincií, Kosovem.

V reformách podle Evropské komise pokročila i Albánie, se kterou byly zahájeny přístupové rozhovory teprve loni v létě. Je ale zapotřebí další úsilí v oblasti „svobody projevu, otázek menšin, pokud jde o právní stát, či boj proti korupci a organizovanému zločinu“.

Společně s Albánií byly loni zahájeny přístupové rozhovory i se Severní Makedonií. Zpráva Evropské komise konkrétně zmiňuje určitý pokrok v oblastech spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, včetně boje proti korupci. Právě v poslední zmíněné oblasti je ale potřeba i nadále pokročit a rovněž i v boji proti organizovanému zločinu a v reformě veřejné správy, dodává zpráva.

Kosovo, bývalá jihosrbská provincie, oficiálně podalo přihlášku do EU teprve loni v prosinci. Proces přijetí této země přitom nejspíš potrvá řadu let a bude záviset i na tom, zda se Prištině podaří urovnat vztahy se Srbskem. Situaci komplikuje fakt, že Kosovo jako suverénní stát neuznává i pět členů EU – Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.

Samostatná kapitola hodnoticí zprávy se týká i Turecka, které požádalo o členství v EU v roce 1987, za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999 a přístupová jednání zahájilo v říjnu 2005. Od té doby ale vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií komplikuje vícero sporů. „Turecko zůstává klíčovým partnerem Evropské unie a kandidátskou zemí, přístupové rozhovory nicméně od roku 2018 uvázly na mrtvém bodě,“ uvedla k tomu Evropská komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...