Tři desítky horníků zahynuly při důlním neštěstí v Kazachstánu

Nejméně 32 horníků zahynulo při požáru uhelného dolu v Kazachstánu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdejší úřady. V dole bylo v době neštěstí 252 horníků, z nichž 205 se podařilo dostat na povrch. Po dalších se pátrá. Zatím není jasné, co neštěstí způsobilo.

„K 16:00 místního času (12:00 SELČ) byla v dole nalezena těla 32 lidí, pátrání po 14 hornících pokračuje,“ oznámilo v tiskové zprávě kazachstánské ministerstvo pro mimořádné situace.

Důl patří společnosti ArcelorMittal Temirtau, která vlastní v Kazachstánu dalších 14 uhelných dolů a jeden zlatý důl.

Agentura Reuters uvedla, že kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev v reakci na nejnovější důlní neštěstí vládě zakázal pokračovat v investiční spolupráci s touto dceřinou společností ArcelorMittal. Vláda zároveň uvedla, že dokončuje dohodu o znárodnění společnosti, která provozuje největší ocelárnu v zemi. „ArcelorMittal také může potvrdit, jak dříve uvedla kazachstánská vláda, že obě strany jednají o budoucnosti ArcelorMittal Temirtau a nedávno podepsaly předběžnou dohodu, která předá vlastnictví Kazachstánu,“ uvedla společnost.

Důlní neštěstí jsou v Kazachstánu častá. Nejméně tři mrtvé horníky si vyžádal srpnový požár v jednom z uhelných dolů, loni v listopadu zase zemřelo pět horníků kvůli úniku metanu.

V roce 2006 při výbuchu metanu v dole zahynulo 41 lidí. Úřady při vyšetřování dospěly k závěru, že exploze byla důsledkem porušení bezpečnostních předpisů. Osm pracovníků dolu bylo odsouzeno za nedbalost. Společnost Arcelor Mittal tehdy ujišťovala, že chystá výrazné investice do zlepšení bezpečnosti svých dolů v Kazachstánu.

Společnost ArcelorMittal se sídlem v Lucembursku je největším producentem oceli na světě, závody má v několika desítkách zemí světa. Firma dlouho vlastnila výrobu oceli v Ostravě, než ji prodala britské skupině Liberty Steel, jejíž součástí je podnik s novým názvem Liberty Ostrava od roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 59 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled