Z Britského muzea dlouhodobě mizely artefakty staré i tisíce let, ředitel rezignoval

2 minuty
Události ČT: Z Britského muzea mizely artefakty
Zdroj: ČT24

Britské muzeum v Londýně řeší skandál kolem podezření z krádeží ve svých sbírkách. Dlouhodobě z nich mizely drobné předměty, které pak končily v aukcích. Z depozitářů jednoho z nejvýznamnějších muzeí na světě se ztratily artefakty staré i několik tisíc let. Kvůli případu už rezignoval ředitel prestižní instituce.

Muzeum v polovině srpna oznámilo, že dalo výpověď jednomu kurátorovi poté, co zjistilo, že stovky artefaktů ze sbírek zmizelo či bylo poničeno. Jednalo se o předměty z období od patnáctého století před naším letopočtem do devatenáctého století.

Většinu odcizených, zmizelých či poškozených předmětů představují podle muzea kousky z depozitáře, které sloužily k výzkumu a nebyly v poslední době vystavovány. Mluví se až o dvou tisícovkách artefaktů, většinou drobných šperků nebo polodrahokamů, které ani nebyly katalogizovány.

Co se přesně ztratilo a kde věci dnes jsou, muzeum neupřesnilo, samo to ani neví. Zmizelé předměty zřejmě končily v rukou překupníků, podle některých informací se mimo jiné objevily na platformě pro on-line prodej eBay. Londýnská policie uvedla, že vyslechla jednoho muže, nikoho však zatím nestíhá.

„Pokud máte kriminální úmysly, tak nejlepší je krást drobné předměty, šperky, zlato, stříbro,“ podotýká k tomu vyšetřovatel uměleckých zločinů Arthur Brand.

Muzeum nereagovalo na varování

Kvůli skandálu rezignoval i ředitel muzea, německý historik Hartwig Fischer. Byl prvním cizincem v jeho čele, instituci řídil od roku 2016. Situaci v muzeu označil za „mimořádně vážnou“.

Jeho rezignace není jen reakcí na samotné zmizení artefaktů či na skutečnost, že se ani neví, co všechno se ztratilo. Vedení muzea totiž ani nereagovalo na dřívější varování. Už před dvěma lety na podezřelé předměty v aukcích upozorňovali historici. „Vůbec nebrali moje varování vážně. Odmítali mě poslouchat, vůbec je nezajímaly podrobnosti, které jsem měl,“ uvádí historik umění Ittai Gradel.

„Je jasné, že Britské muzeum celkově nereagovalo tak, jak mělo,“ uvedl v prohlášení Fischer, který měl původně ve funkci zůstat do konce příštího roku. Podle něj by jeho setrvání nepřispělo k vyřešení problémů. „Odpovědnost za selhání musí v konečném důsledku nést ředitel,“ uzavřel odcházející Fischer.

Britské muzeum je jednou z nejprestižnějších institucí svého druhu na světě. V jeho sbírkách je například řada artefaktů ze starověkého Egypta včetně trojjazyčné Rosettské desky, jejíž nález umožnil rozluštit hieroglyfy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...