Svržený súdánský premiér Hamduk se vrátí do čela vlády. Dohodu provázejí protesty

Svržený premiér Súdánu Abdalláh Hamduk se vrátí do čela země a povede úřednický kabinet. Po jednání armády a politických stran se na tom dohodl s generálem, který vedl říjnový puč. Vojáci podle dohody rovněž propustí všechny politické činitele, které zatkli po svržení Hamdukova kabinetu. Sám premiér už není v domácím vězení. Dohoda má své odpůrce – policie slzným plynem rozháněla tisíce demonstrantů.

Hamduk se v neděli poprvé od svého sesazení objevil při podpisu dohody v prezidentském paláci na veřejnosti. Po boku generála Abdala Fattáha Burhána prohlásil, že dohoda umožní Súdánu pokračovat v přechodu k demokracii a ukončí prolévání krve mladých Súdánců. Ti již několik týdnů protestují v ulicích proti vládě vojenské junty. Od převratu při demonstracích zemřelo nejméně patnáct lidí, uvádí místní asociace lékařů.

Nový kabinet se podle úryvků dokumentu zveřejněného ve státní televizi bude řídit úmluvou mezi civilisty a armádou uzavřenou v roce 2019. Na té se obě strany shodly po svržení dlouholetého autoritářského vůdce Umara Bašíra. Agentura AP nicméně poznamenává, že nový kabinet bude nadále působit pod dohledem armády a není jasné, jaké mu vojáci propůjčí pravomoci.

Vlivná opoziční skupina, která organizuje většinu protestů, však uvedla, že nesouhlasí s jakoukoliv dohodou s armádou a svolala na neděli demonstrace. Vyzvala rovněž ke stíhání autorů říjnového převratu.

Policisté zakročili slzným plynem

Tisíce Súdánců se skutečně vydaly na pochod k prezidentskému paláci v Chartúmu, aby s dohodou vyjádřily nevoli. Policie je rozháněla slzným plynem. Další lidé protestují v Kassale na východě země nebo v Atbaře na severu. V ulicích zaznívají hesla jako „Ne vojenské vládě“ nebo „Burháne, odejdi“.

Hamduk o funkci přišel na konci října, když Burhán kabinet rozpustil, premiéra uvrhl do domácího vězení a zatkl také několik dalších členů vlády. Zdůvodnil to množícími se politickými spory uvnitř vedení země, kvůli nimž hrozila občanská válka.

Pozorovatelé nicméně poznamenávají, že se rovněž blížil termín, kdy se měl Burhán vzdát výsadní pozice ve vládě ve prospěch civilistů, čímž by výrazně klesl jeho politický vliv.

Hamduk od převratu pobýval v domácím vězení, armáda však dnes podle jeho kanceláře odvolala vojáky, kteří dohlíželi na to, aby svoje bydliště neopustil.

Přechodná vláda měla podle původní dohody mezi armádou a civilisty z roku 2019 dovést zemi k volbám v roce 2023 a Burhán již dříve prohlásil, že hodlá tento termín dodržet. Obsah nové dohody zatím není zcela jasný. 

Převrat v Súdánu ostře kritizovala OSN a západní země v čele s USA. Zahraniční lídři také vyjadřovali nesouhlas s tvrdým postupem bezpečnostních složek proti demonstrantům. Podle nejmenovaných zdrojů agentury AP hráli diplomaté OSN, Spojených států a dalších mocností klíčovou roli při vyjednání dnes oznámené dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 15 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 32 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...