Státy světa odhlasovaly v Glasgow společné znění klimatické dohody

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného naprostého zavržení uhlí hovoří jen o „odklonu“. Mnoho delegátů vyjádřilo své zklamání z ústupku těmto dvěma zemím, ale kvůli údajnému lepšímu kompromisu pro text nakonec hlasovalo.

Dohoda z Glasgow potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016, kterým je globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.

Timmermans mluví o „historické dohodě“

Vážné výhrady ke způsobu přijetí změn a ústupku ve prospěch Indie a Číny měl i vyjednavač za Evropskou unii Frans Timmermans. Dohodu přesto označil za „historickou“. V podobném duchu se vyjádřili také zástupci Švýcarska nebo Lichtenštejnska, které navíc kritizovalo menší prostor malých států pro vyjednávání. Slovo si ze stejného důvodu vzali i představitelé několika malých ostrovních států.

Britský předseda COP26 Alok Sharma po hlasování nedovedl skrýt dojetí a nechybělo mu mnoho k slzám, jak bylo vidět v přímém přenosu z jednacího sálu. Ocenil přístup zemí, které byly ochotné ustoupit od svých požadavků, aby všech 197 zemí mohlo podepsat jednu společnou dohodu. Za nutnost ústupků se všem omluvil. Také uvedl, že lze s důvěrou říci, „že jsme udrželi 1,5 stupně na dosah“. „Jeho pulz je ale slabý a přežije jen, pokud dodržíme naše sliby,“ dodal.

Vyjednávači se v sobotu dopoledne opět sešli, aby probrali nové návrhy, které měly umožnit shodu na závěrečné dohodě. Konference COP26 měla skončit už v pátek, ale protože se nepodařilo dosáhnout konečné dohody, britští představitelé večer řekli delegátům z více než 190 zemí, aby si šli odpočinout a připravili se na konečné sobotní zasedání.  

Mezi sporné body patřila zejména síla závazku ukončit používání uhlí a fosilních paliv. Spory se vedou rovněž ohledně finanční pomoci poskytované bohatšími státy těm chudším. Jednání tak zdržel třeba odpor Indie, která nechtěla slíbit rychlý odklon od uhlí bez dostatečné podpory bohatých států.

Za vyšší a hlavně spolehlivé příspěvky chudším zemím se v pátek postavil i britský premiér. Právě rozvíjející se státy by se totiž v budoucnosti mohly stát významnými znečišťovateli. „Rozvinutý svět musí přijmout finanční závazek vůči těm, kteří se teď rozvíjejí a historicky nejsou zodpovědní za vypuštěné emise,“ uvedl premiér Boris Johnson.

Klimatická dohoda nestačí, uvedl generální tajemník OSN

V první reakci na výsledek konference generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že dohoda je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do „nouzového režimu“. 

„Schválené texty jsou kompromisem. Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě,“ uvedl Guterres. „Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů,“ dodal. „Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu,“ napsal na Twitteru.

Výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Jennifer Morganová ve vyjádření kritizovala kompromis, který se dostal na poslední chvíli do glasgowské dohody na návrh Indie. V konečném znění se hovoří o postupné redukci užívání uhlí k výrobě elektrické energie, zatímco v původním návrhu se hovořilo o omezování až k úplnému zavržení spalování uhlí k energetickým účelům k určitému datu. „Změnili slovo, ale nemohou změnit signál, který vychází z této konference COP, a to že éra uhlí končí,“ uvedla Morganová.

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na Twitteru napsala, že klimatická konference COP26 skončila. „Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla,“ uvedla. „Ale opravdová práce pokračuje mimo tyto sály. A nikdy se nevzdáme, nikdy,“ dodala aktivistka, která inspirovala rozsáhlé demonstrace za důslednější ochranu klimatu.

Kerry: Je to dobrá dohoda pro svět

Zklamání vyjádřila skotská premiérka Nicola Sturgeonová, neboť se podle ní některé klíčové pasáže „v posledních hodinách rozmělnily“.

„Je to dobrá dohoda pro svět,“ řekl agentuře AP zmocněnec USA pro otázky změn klimatu John Kerry. „Má pár problémů, ale vcelku je to velmi dobrá dohoda,“ dodal.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že dohoda schválená v Glasgow „udržela na živu cíle pařížské dohody tím, že nám dala šanci omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia“. Podle ní ale stále zbývá udělat „mnoho těžké práce“.

Také podle vyslankyně Marshallových ostrovů Tiny Stegeové není dohoda „dokonalá“. „Je to ale skutečný pokrok a některé části glasgowského balíčku jsou pro mou zemi záchranným lanem,“ řekla zástupkyně ostrovní země v Oceánii, kterou ohrožuje stoupající hladina světových moří.

Aminas Šaunaová, ministryně životního prostředí dalšího ostrovního státu, Malediv, uvedla, že dohoda je pokrokem, ale „není v souladu s naléhavostí a rozměry problému“, kterého se týká.

Spory o konec těžby uhlí

Nový britský návrh podle AP obsahoval kontroverzní výzvu k urychlení úsilí směrem k postupnému ukončení výroby energie z uhlí a neefektivních podpor využívání fosilních paliv. Podle agentury Reuters chtěla ale Čína a Saúdská Arábie využití těchto paliv dál dotovat.

V novém znění však text zmiňoval i to, že země uznají potřebu podpory spravedlivé transformace. Odkazoval na výzvy k finanční podpoře průmyslu fosilních paliv v situaci omezování pracovních míst a podnikání v oboru.

Další návrh obsahoval výzvu zemím, aby si stanovily nové cíle omezení emisí pro období mezi léty 2025 až 2035 a 2030 až 2040, což zakládá pětiletý cyklus. Předtím se předpokládalo, že rozvojové země si budou klimatické cíle stanovovat každých deset let.

Vědci varují, že svět nemíří k dosažení ambiciózního cíle z pařížské dohody z roku 2015 udržet do konce století globální oteplení na úrovni 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Britský premiér Boris Johnson v pátek vyjádřil naději, že  „ambiciózní výsledek“ dvoutýdenních jednání je v dohlednu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ztráta tolika mladých životů je nenapravitelná.“ Požár klubu v Severní Makedonii má desítky obětí

Při požáru nočního klubu ve městě Kočani v Severní Makedonii zahynulo 59 lidí a 155 dalších utrpělo zranění. Na čtyři osoby byl vydán zatykač, uvedl ministr vnitra Panče Toškovski. Podle prvních zpráv oheň zažehly jiskry z pyrotechniky. Kočani leží přibližně sto kilometrů východně od metropole Skopje. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake sdělil, že nemá informace o tom, že by mezi oběťmi byli občané České republiky.
08:35Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pokračování Rádia Svobodná Evropa chce Lipavský probrat s ministry zahraničí EU

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.
13:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří by na Ukrajině mohlo střežit přes deset tisíc vojáků, uvádí britský list

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu.
před 1 hhodinou

Američané udeřili proti hútíům v Jemenu

Americký prezident Donald Trump nařídil zásah proti hútíům v reakci na útoky těchto šíitských povstalců na lodní dopravu v regionu. Zároveň varoval Írán, který je jejich spojencem, aby s jejich podporou okamžitě skončil. Reuters s odkazem na úřady spravované povstalci píše, že v důsledku vzdušných úderů na pozice hútíů zemřelo 31 lidí. Teherán citovaný agenturou AFP americké údery odsoudil jako porušení mezinárodního práva.
09:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mapa armády potvrzuje ústup Ukrajinců ze Sudži, píší média

Mapa zveřejněná ukrajinským generálním štábem potvrzuje stažení vojáků z okresního města Sudža v ruské Kurské oblasti. Informují o tom ukrajinská média. Moskva nyní usiluje o vytlačení posledních Ukrajinců z Kurské oblasti, píše agentura Reuters s odkazem na ruské činitele a proruské válečné blogery.
15:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci nemůžou čekat s holýma rukama, říká Nerudová. Podle Foldyny se EU chová zbrkle

Není v českém zájmu, aby Ukrajině bylo upřeno stát se jednoho dne členem NATO výměnou za ukončení ruské agrese, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). S europoslankyní Danuší Nerudovou (STAN) se shodli, že je nutné pokračovat v podpoře Ukrajiny a tlaku na Rusko. S tím nesouhlasí členové sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a Jaroslav Foldyna (SPD), podle nich by se mělo čekat na výsledky jednání Ruska a USA.
14:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA zablokoval deportace opírající se o zákon z osmnáctého století

Americký federální soud dočasně zablokoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa realizovat deportace opírající se o zákon z osmnáctého století. Na zmíněný zákon Trump odkázal v rámci tažení proti zločinecké organizaci Tren de Aragua. Tu podle něj využívá vláda venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura pro destabilizaci USA. Kvůli alianci mezi vládou a zločineckou organizací se podle Trumpa z Venezuely stal hybridní kriminální stát.
před 3 hhodinami

Počet obětí tornád a bouří v USA roste

Nejméně čtyřiatřicet lidí zemřelo při tornádech a bouřích ve Spojených státech. Nejvíce postižené jsou státy Missouri a Kansas. Tornád vzniklo podle meteorologů nad jihovýchodem USA několik desítek, jen v samotném Missouri devatenáct. Silný vítr způsobil rozsáhlé škody na majetku. Asi dvě stě tisíc domácností napříč šesti státy zůstává bez elektřiny. Meteorologové navíc varují před možnými přívalovými záplavami.
08:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...