Obyvatelé Berlína se v nedělním referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta, informovala zemská volební komise. Referendum mělo jen poradní charakter, pro politickou reprezentaci tak není jeho výsledek právně závazný.
Proti radikálnímu kroku, který z politických stran otevřeně podporovala jen postkomunistická Levice, se vyslovilo 39 procent voličů.
Referendum se týkalo velkých realitních společností, jako jsou Vonovia a Deutsche Wohnen. Obě společnosti se nedávno dohodly s Berlínem, že městu odprodají za 2,46 miliardy eur (62,5 miliardy korun) zhruba patnáct tisíc bytů.
Hranicí pro vyvlastnění by podle navrhovatelů referenda mělo být vlastnictví více než třech tisíc bytů v německé metropoli a to v případě, že cílem jejich vlastnictví je zisk. Iniciativa Deutsche Wohnen & Co enteignen (Vyvlastnit Deutsche Wohnen & další) navrhovala, aby byly byty vyvlastněné za náhradu. Odhadovala, že by náklady na odškodnění činily necelých čtrnáct miliard eur (355,5 miliardy korun), vedení Berlína hovořilo o devětadvaceti až devětatřiceti miliardách eur (736,5 až 990 miliard korun).
Nové vedení Berlína výsledky referenda zřejmě zváží
Lidové hlasování bylo jen poradní, neboť se nehlasovalo o návrhu zákona, který by byl v případě úspěšného referenda přímo schválen. Podle agentury DPA se nicméně bude muset nová politická reprezentace hlavního města, která vzešla z nedělních zemských voleb, výsledkem hlasování zabývat. Pokud by se politici rozhodli vyslyšet přání voličů, dotklo by se vyvlastnění zhruba 240 tisíc bytů, tedy asi patnácti procent berlínského fondu nájemních bytů.
Zatímco zastánci vyvlastňování si od referenda slibovali větší dostupnost bytů a nižší nájmy, odpůrci argumentovali tím, že bytová situace se naopak zhorší, neboť to soukromé realitní investory odradí od další výstavby.
