Australští vojáci zabili desítky neozbrojených Afghánců, potvrdilo vyšetřování

Nahrávám video

Šéf australských obranných sil Angus Campbell připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že příslušníci speciálních jednotek v Afghánistánu zabili 39 vězňů a civilistů. V některých případech prý velitelé přiměli vojáky, aby usmrtili bezbranné zajatce, a připsali si tak svou první smrtící ránu. Devatenáct současných a bývalých australských vojáků by kvůli tomu mohlo čelit trestnímu stíhání.

Australská armáda před čtyřmi lety zahájila vyšetřování postupu svých vojáků v Afghánistánu z let 2005 až 2016 poté, co se v médiích objevila obvinění ze zabíjení neozbrojených afghánských mužů a dětí. 

Zpráva z vyšetřování ukázala, že 25 příslušníků speciálních jednotek se ve 23 různých případech přímo či nepřímo podílelo na zabití vězňů, zemědělců nebo jiných civilistů. S dalšími dvěma lidmi krutě zacházeli. Generalita elitní útvar už rozpustila.

Většinu Afghánců australští vojáci připravili o život v zajetí, kdy byli tito lidé chráněni na základě mezinárodního práva. Nešlo o situace, které by se daly označit za bojové. Zabíjení začalo v roce 2009 a nejvíce incidentů pochází z let 2012 a 2013.

Například v roce 2012 zachytila kamera na přilbě vojenského psovoda zabití neozbrojeného civilisty Data Mohameda. Druhá rota australských speciálních sil pátrala o pár týdnů později po talibanských výrobcích bomb. Během operace odvedl jeden z důstojníků lehce postřeleného vesničana Hadžího Sardára za chýše.

Generál Angus Campbell
Zdroj: Mick Tsikas/Reuters/AAP Image

Když se voják vrátil, svým kolegům údajně tvrdil, že postřelený muž při ošetřování nepřežil. Podle Šarzád Akbarové z Afghánské komise pro lidská práva nicméně zemřel na následky mučení. „Jménem australských obranných sil se upřímně a bezvýhradně omlouvám Afgháncům za jakékoliv přečiny spáchané australskými vojáky,“ uvedl Campbell.

Vedení armády o zločinech nevědělo

Během vyšetřování australští inspektoři prověřili přes 20 tisíc dokumentů a 25 tisíc snímků a vyslechli 423 svědků. Na 57 incidentů se zaměřili podrobně.

Až do nynějška bylo z vyšetřování známo jen málo podrobností a pro elitní vojáky, kteří podle závěrů neoprávněně zabíjeli, z něj přímo nevyplývá hrozba postihu. Případy se nicméně bude zabývat zatím nejmenovaný speciální vyšetřovatel, který určí, zda jsou důkazy dostatečné pro zahájení trestního stíhání. Podle zprávy byly zločiny tajeny „na úrovni velitelů hlídek“ a nejvyšší vedení australské armády o nich nevědělo.

Už minulý týden australský premiér Scott Morisson varoval, že zpráva přinese Australanům „nepříjemné informace“. Krátce před zveřejněním závěrů vyšetřování telefonoval afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu, aby vyjádřil hluboký zármutek nad jejich obsahem.

Australská vyšetřovací zpráva
Zdroj: Reuters/AAP Image/Lukas Coch

První smrtící rána

Ačkoliv značné části zprávy, včetně jmen údajných pachatelů, jsou začerněné, vyplývá z ní, že příslušníci speciálních jednotek měli nařízeno zabíjet neozbrojené Afghánce. „Existují důvěryhodné informace, že vojáci měli od svých velitelů nařízeno zastřelit vězně, aby si mohli připsat svoji první smrtící ránu,“ uvádí se ve zprávě.

Když vojáci někoho zabili, vše uspořádali tak, aby to vypadalo, že na místě došlo k boji. Nastražili tam cizí zbraně nebo předměty, jako jsou granáty a vysílačky, aby své jednání ospravedlnili.

Austrálie je blízkým spojencem USA a v Afghánistánu její vojáci působí od roku 2002. V zemi se vystřídalo 39 tisíc příslušníků australské armády a více než čtyři desítky jich byly zabity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 1 hhodinou

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 4 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 4 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.