Australští vojáci zabili desítky neozbrojených Afghánců, potvrdilo vyšetřování

Nahrávám video

Šéf australských obranných sil Angus Campbell připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že příslušníci speciálních jednotek v Afghánistánu zabili 39 vězňů a civilistů. V některých případech prý velitelé přiměli vojáky, aby usmrtili bezbranné zajatce, a připsali si tak svou první smrtící ránu. Devatenáct současných a bývalých australských vojáků by kvůli tomu mohlo čelit trestnímu stíhání.

Australská armáda před čtyřmi lety zahájila vyšetřování postupu svých vojáků v Afghánistánu z let 2005 až 2016 poté, co se v médiích objevila obvinění ze zabíjení neozbrojených afghánských mužů a dětí. 

Zpráva z vyšetřování ukázala, že 25 příslušníků speciálních jednotek se ve 23 různých případech přímo či nepřímo podílelo na zabití vězňů, zemědělců nebo jiných civilistů. S dalšími dvěma lidmi krutě zacházeli. Generalita elitní útvar už rozpustila.

Většinu Afghánců australští vojáci připravili o život v zajetí, kdy byli tito lidé chráněni na základě mezinárodního práva. Nešlo o situace, které by se daly označit za bojové. Zabíjení začalo v roce 2009 a nejvíce incidentů pochází z let 2012 a 2013.

Například v roce 2012 zachytila kamera na přilbě vojenského psovoda zabití neozbrojeného civilisty Data Mohameda. Druhá rota australských speciálních sil pátrala o pár týdnů později po talibanských výrobcích bomb. Během operace odvedl jeden z důstojníků lehce postřeleného vesničana Hadžího Sardára za chýše.

Generál Angus Campbell
Zdroj: Mick Tsikas/Reuters/AAP Image

Když se voják vrátil, svým kolegům údajně tvrdil, že postřelený muž při ošetřování nepřežil. Podle Šarzád Akbarové z Afghánské komise pro lidská práva nicméně zemřel na následky mučení. „Jménem australských obranných sil se upřímně a bezvýhradně omlouvám Afgháncům za jakékoliv přečiny spáchané australskými vojáky,“ uvedl Campbell.

Vedení armády o zločinech nevědělo

Během vyšetřování australští inspektoři prověřili přes 20 tisíc dokumentů a 25 tisíc snímků a vyslechli 423 svědků. Na 57 incidentů se zaměřili podrobně.

Až do nynějška bylo z vyšetřování známo jen málo podrobností a pro elitní vojáky, kteří podle závěrů neoprávněně zabíjeli, z něj přímo nevyplývá hrozba postihu. Případy se nicméně bude zabývat zatím nejmenovaný speciální vyšetřovatel, který určí, zda jsou důkazy dostatečné pro zahájení trestního stíhání. Podle zprávy byly zločiny tajeny „na úrovni velitelů hlídek“ a nejvyšší vedení australské armády o nich nevědělo.

Už minulý týden australský premiér Scott Morisson varoval, že zpráva přinese Australanům „nepříjemné informace“. Krátce před zveřejněním závěrů vyšetřování telefonoval afghánskému prezidentovi Ašrafu Ghanímu, aby vyjádřil hluboký zármutek nad jejich obsahem.

Australská vyšetřovací zpráva
Zdroj: Reuters/AAP Image/Lukas Coch

První smrtící rána

Ačkoliv značné části zprávy, včetně jmen údajných pachatelů, jsou začerněné, vyplývá z ní, že příslušníci speciálních jednotek měli nařízeno zabíjet neozbrojené Afghánce. „Existují důvěryhodné informace, že vojáci měli od svých velitelů nařízeno zastřelit vězně, aby si mohli připsat svoji první smrtící ránu,“ uvádí se ve zprávě.

Když vojáci někoho zabili, vše uspořádali tak, aby to vypadalo, že na místě došlo k boji. Nastražili tam cizí zbraně nebo předměty, jako jsou granáty a vysílačky, aby své jednání ospravedlnili.

Austrálie je blízkým spojencem USA a v Afghánistánu její vojáci působí od roku 2002. V zemi se vystřídalo 39 tisíc příslušníků australské armády a více než čtyři desítky jich byly zabity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Spojenci Ukrajiny jí v Bruselu přislíbili další pomoc za jednu miliardu dolarů

Spojenci Ukrajiny na čtvrtečním zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, která zahrnuje státy NATO i další země, oznámili, že přispějí další miliardou dolarů (zhruba 21 miliard korun) do programu nákupu zbraní pro Ukrajinu (PURL). Podle agentury Reuters to po jednání v Bruselu uvedl ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov.
před 41 mminutami

USA přezkoumají přítomnost svých vojsk v Evropě, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil rozsáhlé přezkoumání přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Součástí procesu bude šestiměsíční hodnotící období, řekl na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Hegseth kritizoval, že navzdory výraznému zvýšení obranných výdajů a angažovanosti některých států stále existují překážky při posilování NATO. Některé členy Aliance rovněž zkritizoval kvůli nedostatečným výdajům na obranu a jejich postojům k válce s Íránem.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důstojník katamaránu odmítá vinu za srážku s plachetnicí českých turistů

První důstojník chorvatského katamaránu Krilo Eclipse odmítá odpovědnost za nedělní srážku s plachetnicí českých turistů u Splitu, při níž zemřeli čtyři Češi. Při výslechu uvedl, že udělal vše pro to, aby kolizi zabránil. Podle jeho verze události měnila plachetnice opakovaně směr plavby, informovala ve čtvrtek chorvatská veřejnoprávní stanice HRT.
před 1 hhodinou

„Sankce dlouhého dosahu,“ potvrdil Zelenskyj masivní útok na Moskvu

Rusko hlásí nejméně tři mrtvé a sedmnáct zraněných po rozsáhlém ukrajinském útoku na Moskvu a další místa. Řada výbuchů otřásla moskevskou rafinerií, drony zasáhly i obytný dům a padající trosky dronu po sestřelu protivzdušnou obranou i obchodní centrum. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj část útoků potvrdil a označil je za opodstatněné. V noci zaútočilo i Rusko, a to raketami na Kyjev a Poltavu a bezpilotními letouny na Sumy, kde je jeden mrtvý.
08:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva povolila Číně otevřít úřad chargé d’affaires

Litva souhlasila s tím, že Číně umožní otevřít v zemi diplomatické zastoupení na nižší úrovni – úřad chargé d’affaires, uvedl ve středu předseda zahraničního výboru litevského parlamentu Remigijus Motuzas.
před 4 hhodinami

Očkování proti HPV v Británii snížilo počty úmrtí mladých žen na rakovinu děložního čípku na nulu

Očkování proti HPV ve Spojeném království podle nové studie výrazně snížilo počty úmrtí na rakovinu děložního čípku u mladých žen. Mezi lety 2020 a 2024 tam nebylo ve věkové skupině 20 až 24 let zaznamenáno žádné úmrtí na tento druh rakoviny.
před 4 hhodinami

Poláci zadrželi muže podezřelého z podílu na vraždě karikaturisty Kuzovkova

Polská policie zadržela muže podezřelého z podílu na pondělní vraždě ruského karikaturisty Roberta Kuzovkova žijícího v exilu. Na síti X to ve čtvrtek oznámil polský premiér Donald Tusk. Kuzovkov, známější pod pseudonymem Semjon Skrepeckij, byl zastřelen poblíž svého domu ve východopolském městě Biala Podlaska. Tusk ve středu uvedl, že zabití muže, který kritizoval ruského vládce Vladimira Putina, nese znaky politické vraždy.
12:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...