Vatikán - Pro blahořečení někdejšího papeže Pia XII. se tento týden vyslovila hlava katolické církve Benedikt XVI. Pius XII. je kontroverzní postavou především kvůli svému nejasnému postoji vůči nacismu a vyvražďování židů, který bývá považován za příliš pasivní a shovívavý. Podle některých historiků je ale pravda trochu jiná.
Jak ve Studiu ČT24 uvedl historik Jaroslav Šebek, Pius XII. nacismus tvrdě odsuzoval, ale nikdy s tímto názorem veřejně nevystoupil - ani poté, co se v roce 1939 stal papežem. Obával se, že jeho odsouzení holokaustu by mohlo v důsledku způsobit ještě větší utrpení. Benedikt XVI. během čtvrteční mše k uctění památky papeže zesnulého před 50 lety uvedl, že Pius XII. často jednal v utajení, protože vzhledem k tehdejší situaci cítil, že to je jediný prostředek, jak se vyhnout nejhoršímu a jak zachránit co největší počet židů. Podle některých historiků se díky této zákulisní diplomacií podařilo zachránit 800 tisíc židů.
Benedikt XVI. ve svém kázání také řekl, že Pius XII. se ze všech sil angažoval na obranu pronásledovaných bez rozdílu náboženství, národnosti a politické příslušnosti, zejména židů, jimž hrozilo vyhlazení. Šebek ale v této souvislosti připomíná, že jeho předchůdce Pius XI. nacismus vždy veřejně odsuzoval.
Hlavní rabín v izraelské Haifě Šear-Jašuv Cohen vyjádřil výhrady židů vůči blahořečení Pia XII. Rabín, který byl prvním židovským hodnostářem pozvaným na biskupský synod do Vatikánu, prohlásil, že Pius XII. nemůže být považován za vzor a nemůže být blahořečen, protože nepozdvihl svůj hlas proti holokaustu.
Benedikt XVI. ale dekret otevírající cestu k blahořečení Pia XII. ještě nepodepsal. Podle mluvčího Vatikánu Federika Lombardiho považuje za vhodné vyčkat. Lombardi upřesnil, že papež vyjádřil „svou duchovní spřízněnost“ s těmi, kdo si přejí blahořečení Pia XII., ale že se nevyjádřil k tomu, jak a kdy budou jednotlivé etapy beatifikace pokračovat. Než bude spis Pia XII. uzavřen, je třeba ještě potvrdit zázrak, který je k dovršení procesu beatifikace potřebný.
