Kanada a Japonsko nabízí Kyjevu pomoc. Podmínkou jsou reformy

Kyjev - Japonsko je připraveno dál Ukrajině pomáhat, podmínkou je ale realizace vnitřních reforem. V rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem to v Kyjevě potvrdil předseda japonské vlády Šinzó Abe. Japonský premiér se dnes v Kyjevě zastavil cestou na summit skupiny G7, který v neděli začíná na jihu Německa.

Tokio podle Abeho hodlá Kyjevu pomáhat kromě podpory makroekonomických projektů i v oblasti financí, práva a energetiky. Vyjádřením zájmu Japonska o spolupráci s prozápadní ukrajinskou vládou byla dnes podepsaná dohoda o japonské půjčce 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) na rekonstrukci vodohospodářského systému v Kyjevě.

Předmětem jednání byla i modernizace ukrajinských energetických objektů a výměna zkušeností z likvidace havárií jaderných elektráren, které zdevastovaly životní prostředí v okolí ukrajinské černobylské elektrárny v roce 1986 a japonské jaderné elektrárny Fukušima o čtvrtstoletí později.

Petro Porošenko přivítal v Kyjevě Stephena Harpera
Zdroj: Valentyn Ogirenko/Reuters

Kanada pomůže s výcvikem bezpečnostních složek

Cestou do Německa dnes rovněž do Kyjeva přiletěl kanadský ministerský předseda Stephen Harper. Po jeho jednání s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem bylo oznámeno, že Ottawa poskytne ukrajinským bezpečnostním složkám pomoc při výcviku vojenských a policejních instruktorů. Výcvik má být zaměřen zejména na zvýšení bojeschopnosti ukrajinské Národní gardy.

Kyjev považuje Kanadu za svého nejtěsnějšího spojence mezi západními státy. V Kanadě žije silná ukrajinská menšina, podle ottawských statistiků má ukrajinské kořeny každý jedenáctý Kanaďan. Kanadská vláda poskytuje ukrajinským partnerům značnou finanční pomoc a na protest proti agresivní politice Ruska vyhlásila jako jedna z prvních protiruské sankce.

Šinzó Abe během jednání s Arsenijem Jaceňukem
Zdroj: Andrew Kravchenko/Reuters

Porošenko žádá od G7 podporu a další tlak na Rusko

Před nadcházejícím summitem G7 hovořil ukrajinský prezident telefonicky i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a americkým prezidentem Barackem Obamou. „Prezidenti konstatovali, že plnění minských dohod je zárukou mírového urovnání v Donbasu,“ informoval Kyjev o telefonátu Porošenka s Obamou. „Besedovali o stanoviscích před summitem G7 a zejména o otázce dalšího tlaku na Rusko.“

Obama Porošenka ujistil, že USA plně podporují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Porošenko mu poděkoval za podporu ukrajinské obranyschopnosti, zejména za pořádání společných vojenských manévrů, uvedla prezidentská kancelář.

Situace v Donbasu po nedávných bojích u Doněcku byla i předmětem Porošenkova rozhovoru s Merkelovou, uvedl Kyjev. Porošenko si stěžoval, že vázne proces výměny zajatců a příměří se často nedodržuje. Porošenko Merkelové řekl, že členové skupiny G7 by měli projevit „jednotu a rozhodnou podporu Ukrajiny“. Vyzval rovněž skupinu největších ekonomik, aby posoudila možnost další finanční podpory ve prospěch zlepšení makroekonomické situace Ukrajiny a její energetické stability.

Zprostředkovatelka rozhovorů o Donbasu rezignovala

Švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová se rozhodla rezignovat na funkci zmocněnkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu, údajně kvůli stagnaci rozhovorů o mírovém urovnání donbaské krize. Tagliaviniová byla z titulu své funkce klíčovou postavou při jednání takzvané kontaktní skupiny, která sdružovala zástupce Kyjeva, Moskvy a východoukrajinských povstalců.

Kontaktní skupina se v běloruském Minsku sešla naposledy v úterý, ale jednání skončilo bez konkrétních výsledků. Řada důležitých bodů programu se údajně vůbec neprojednávala, protože účastníci jednání se nedohodli na procedurálních otázkách.

„Viděla, že znepřátelené strany její pomoc nepotřebují, od samého začátku se nedokážou dohodnout. Dospěla k závěru, že její přítomnost pokroku v jednání nepomůže,“ uvedl informovaný zdroj, který dnes citovala ukrajinská média. Kdo pětašedesátiletou Tagliaviniovou ve funkci nahradí, odmítly zdroje OBSE spekulovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
20:35Aktualizovánopřed 6 mminutami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
20:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 1 hhodinou

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 1 hhodinou

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 5 hhodinami

Rekordní počet kadetů zahájí studium na litevské vojenské akademii

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.