Kyjev - Japonsko je připraveno dál Ukrajině pomáhat, podmínkou je ale realizace vnitřních reforem. V rozhovoru s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem to v Kyjevě potvrdil předseda japonské vlády Šinzó Abe. Japonský premiér se dnes v Kyjevě zastavil cestou na summit skupiny G7, který v neděli začíná na jihu Německa.
Kanada a Japonsko nabízí Kyjevu pomoc. Podmínkou jsou reformy
Tokio podle Abeho hodlá Kyjevu pomáhat kromě podpory makroekonomických projektů i v oblasti financí, práva a energetiky. Vyjádřením zájmu Japonska o spolupráci s prozápadní ukrajinskou vládou byla dnes podepsaná dohoda o japonské půjčce 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) na rekonstrukci vodohospodářského systému v Kyjevě.
Předmětem jednání byla i modernizace ukrajinských energetických objektů a výměna zkušeností z likvidace havárií jaderných elektráren, které zdevastovaly životní prostředí v okolí ukrajinské černobylské elektrárny v roce 1986 a japonské jaderné elektrárny Fukušima o čtvrtstoletí později.
Petro Porošenko přivítal v Kyjevě Stephena Harpera
Kanada pomůže s výcvikem bezpečnostních složek
Cestou do Německa dnes rovněž do Kyjeva přiletěl kanadský ministerský předseda Stephen Harper. Po jeho jednání s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem bylo oznámeno, že Ottawa poskytne ukrajinským bezpečnostním složkám pomoc při výcviku vojenských a policejních instruktorů. Výcvik má být zaměřen zejména na zvýšení bojeschopnosti ukrajinské Národní gardy.
Kyjev považuje Kanadu za svého nejtěsnějšího spojence mezi západními státy. V Kanadě žije silná ukrajinská menšina, podle ottawských statistiků má ukrajinské kořeny každý jedenáctý Kanaďan. Kanadská vláda poskytuje ukrajinským partnerům značnou finanční pomoc a na protest proti agresivní politice Ruska vyhlásila jako jedna z prvních protiruské sankce.
Šinzó Abe během jednání s Arsenijem Jaceňukem
Porošenko žádá od G7 podporu a další tlak na Rusko
Před nadcházejícím summitem G7 hovořil ukrajinský prezident telefonicky i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a americkým prezidentem Barackem Obamou. „Prezidenti konstatovali, že plnění minských dohod je zárukou mírového urovnání v Donbasu,“ informoval Kyjev o telefonátu Porošenka s Obamou. „Besedovali o stanoviscích před summitem G7 a zejména o otázce dalšího tlaku na Rusko.“
Obama Porošenka ujistil, že USA plně podporují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Porošenko mu poděkoval za podporu ukrajinské obranyschopnosti, zejména za pořádání společných vojenských manévrů, uvedla prezidentská kancelář.
Situace v Donbasu po nedávných bojích u Doněcku byla i předmětem Porošenkova rozhovoru s Merkelovou, uvedl Kyjev. Porošenko si stěžoval, že vázne proces výměny zajatců a příměří se často nedodržuje. Porošenko Merkelové řekl, že členové skupiny G7 by měli projevit „jednotu a rozhodnou podporu Ukrajiny“. Vyzval rovněž skupinu největších ekonomik, aby posoudila možnost další finanční podpory ve prospěch zlepšení makroekonomické situace Ukrajiny a její energetické stability.
Zprostředkovatelka rozhovorů o Donbasu rezignovala
Švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová se rozhodla rezignovat na funkci zmocněnkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu, údajně kvůli stagnaci rozhovorů o mírovém urovnání donbaské krize. Tagliaviniová byla z titulu své funkce klíčovou postavou při jednání takzvané kontaktní skupiny, která sdružovala zástupce Kyjeva, Moskvy a východoukrajinských povstalců.
Kontaktní skupina se v běloruském Minsku sešla naposledy v úterý, ale jednání skončilo bez konkrétních výsledků. Řada důležitých bodů programu se údajně vůbec neprojednávala, protože účastníci jednání se nedohodli na procedurálních otázkách.
„Viděla, že znepřátelené strany její pomoc nepotřebují, od samého začátku se nedokážou dohodnout. Dospěla k závěru, že její přítomnost pokroku v jednání nepomůže,“ uvedl informovaný zdroj, který dnes citovala ukrajinská média. Kdo pětašedesátiletou Tagliaviniovou ve funkci nahradí, odmítly zdroje OBSE spekulovat.