V Rakousku při sesuvu laviny zahynulo pět Čechů

Při sesuvu velké laviny na rakouském horském masivu Dachstein zahynulo v neděli dopoledne pět Čechů. Podle informací rakouské agentury APA a serveru oe24.at byli oběťmi lavinové nehody členové jedné skupiny. Informaci potvrdil Michal Dudáš z ministerstva zahraničí.

V Rakousku byla skupina zřejmě na dovolené. Případ řeší český konzul. Těla obětí byla podle mluvčí hornorakouské policie převezena k identifikaci do Hallstattu.

Sněhová masa se utrhla kolem 9:30 SEČ ve výšce 2 800 metrů, upřesnil šéf zemské horské záchranné služby Christoph Preimesberger. „Bylo tam několik očitých svědků, kteří zalarmovali záchranné složky,“ řekl. 

Lavina byla podle něj široká zhruba 150 až 200 metrů a dlouhá kolem čtyř set metrů. V dané oblasti v minulých dnech silně sněžilo a vanul vítr, což bylo zřejmě příčinou utržení laviny, dodal Preimesberger.

Na místě zasahovali záchranáři a několik vrtulníků

Sníh zasypal celou skupinu v době, kdy stoupala na sněžnicích poblíž horské útulny Seethalerhütte. Na místo neštěstí byly vyslány posádky horských záchranářů a policistů i několik vrtulníků.

„Nepočítáme s tím, že bychom objevili další zasypané, pro jistotu ale toto místo prohledáváme,“ prohlásil Preimesberger. V nedělní slunečný den se podle něj pro výstup na Dachstein rozhodlo mnoho lidí.

Podle lavinového preventisty české horské služby Pavla Cingra je před výstupem na horský masiv nutné se seznámit se stupněm lavinového nebezpečí, který vyhlásila tamní horská služba. „Kdo se chce pohybovat ve volném horském terénu, měl by vědět, jak se tam pohybovat a mít příslušnou lavinovou výbavu,“ popisuje Cingr.

Ta se nejčastěji skládá ze tří částí - lavinového přístroje, sondy a lopaty. Výstroj může být obohacena o lavinový batoh, který člověka v případě sesuvu laviny „vynese“ na úroveň jejího povrchu.

Cingr zároveň dodává, že pokud taková situace nastane, je dobré ujet po svahu k boku řítící se laviny nebo se zbavit co nejvíce věcí, které by člověku mohly překážet v pohybu. Například batohu, lyží či lyžařských hůlek. Poté je potřeba udržet se na povrchu laviny plovoucími pohyby rukou, popřípadě si vytvořit okolo hrudníku a hlavy prostor pro dýchání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...