V Krkonoších spadla lavina, v místě se pohybovali tři lidé

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) – V oblasti Modrého dolu u Pece pod Sněžkou v Krkonoších spadla lavina. Více než 60 záchranářů horské služby na místě prověřovalo, zda někoho nezavalila. Podle mluvčího královéhradeckých záchranářů Ivo Nováka nelze vyloučit, že by pod lavinou mohli být tři lidé, kteří se krátce před pádem laviny poblíž místa údajně pohybovali. Na místě navíc hrozí další pád laviny, uvedl náčelník Horské služby Krkonoše Adolf Klepš. Horská služba pátrání po 18:30 ukončila. O dalším pátrání rozhodne zítra.

Záchranáři měli na místě šest psů, dva vrtulníky a se speciálním vyhledávačem pomáhali i tři členové polské horské služby. Laviniště záchranáři prohledávali v rojnici i pomocí lavinových sond. Lavina měla podle Klepše délku přibližně přes jeden kilometr. Šíře odtrhu byla přes 200 metrů a výška odtrhu se pohybovala mezi jedním až třemi metry. Měla by to být největší lavina v Krkonoších za poslední desítky let.  „Je velký předpoklad, že ještě jedna lavina sjede,“ uvedl Klepš ve vysílání ČT.

Lavina sjela do Modrého dolu z úbočí Studniční hory z lokality zvané Mapa republiky. V lokalitě Mapy republiky sníh každoročně vydrží nejdéle, nakonec tající sněhové pole získá podobu bývalého Československa. Když je zima bohatá na sníh, mocnost navátých sněhových vrstev tam dosahuje až 17 metrů.

Modrý důl je z hlediska lavin jedno z nejnebezpečnějších míst. Případné laviny v těchto místech bývají masivní. Poměrně rozsáhlá byla podle Pavla Jirsy, zástupce náčelníka Horské služby ČR, i tato lavina. „Víc podrobností o rozsahu laviny ale v tuto chvíli nemám,“ dodal. Provozovatel ubytování v Modrém dole Tomislav Jana odhadl, že lavina je široká několik set metrů, a dodal, že podobně velká lavina spadla v této lokalitě před zhruba třiceti roky.

Pád laviny zachytila i kamera umístěná u boudy Na Muldě v Peci pod Sněžkou, na zvětšeném záběru je vidět, že se masa sněhu zastavila nedaleko boudy Děvín. „Všichni na chatě jsou v pořádku, i když vyděšení. Lavina sjela mezi potokem a chatou. Čelo laviny končilo asi třicet metrů od baráku. Co vím, tak v místě lavinového svahu se měli pohybovat asi dva nebo tři lidé, možná to byli oni, kdo utrhl lavinu,“ citoval server iDnes.cz ženu, která je v telefonickém kontaktu s lidmi ubytovanými na chatě Děvín.

Lavina v Krkonoších spadla i minulý týden

Minulý týden záchranáři vyjížděli k pádu laviny také v Malé Studniční jámě v Krkonoších, při neštěstí zemřel osmadvacetiletý lyžař. Další dva lyžaři ve věku kolem třiceti let pád laviny přežili, jeden z nich skončil se zraněním v péči lékařů. „Osm procent zavalených lavinou zahyne ihned následkem úrazu, po dvou hodinách přežívají tři procenta. Příčinou smrti je buď udušení, nebo podchlazení,“ uvedl horský vůdce, Radek Lienerth.

V Krkonoších platí třetí stupeň lavinového nebezpečíz pětibodové škály, na hřebenech leží 80 až 120 centimetrů sněhu. „Ve žlabech a na lavinových svazích je vlivem větru uloženo velké množství sněhu. Možnost pádu deskových lavin. Sněhové profily vykazují jen velmi slabou stabilitu. Nebezpečné jsou všechny expozice,“ varuje horská služba na svém webu.

V Beskydech hrozí lokální sesuvy sněhu. Horská služba proto varuje lyžaře, skialpinisty a snowboardisty před pohybem ve volném terénu. Riziková jsou koryta potoků a svahy s vyšším sklonem než 35 stupňů. Záchranáři také nedoporučují hřebenové túry.

Co může lyžaři pod lavinou zachránit život?

Základní lavinovou výbavou je lavinový vyhledávač, sonda a lopata. Lavinový vyhledávač je jednoduchý vysílač a přijímač v podobě krabičky na mezinárodní frekvenci 457 kHz. Všichni členové družstva ho mají zapnutý na vysílání a v případě zásahu laviny si nepostihnutí členové přepnou na příjem a podle síly signálu, která se zobrazuje zvukově, světelně či digitálně, hledají zasypané. Lavinová sonda je lehká skládací tyčka, která se nosí v batohu či je připevněna na něm. Používá se při dohledávání zasypaného takzvaným sondování, neboli propícháváním sněhu v místě, které ukáže vyhledávač. Skládací sněhová lopata je vyrobená z lehkého kovu nebo z pevného plastu. Existuje také další nadstandartní vybavení, například lavinový batoh, který zavaleného udrží na povrchu laviny.

Pády lavin s oběťmi na životech jsou v Česku výjimečné

  • 31. ledna 2010 - Ve Velkém Kotli v Jeseníkách zasypala lavina pětatřicetiletého skialpinistu, mnohačetná zranění nepřežil.
  • 30. ledna 2010 - Po pádu sněhového převisu zahynul na kopci v Měděnci na Chomutovsku třináctiletý chlapec. Druhý, patnáctiletý chlapec se ze sněhu vyprostil. Šlo o sněhový sesuv, který není regulérní lavinou, je označovaný jako sněhový splaz.
  • 13. února 2009 - Osmnáctiletého snowboardistu z Uničova na Olomoucku zasypala lavina v zakázané oblasti Velkého kotle v Jeseníkách. Utrpěl mnohočetná zranění, kterým podlehl v sanitce.
  • 26. prosince 2008 - Mezi Luční boudou a Svatým Petrem v Krkonoších v takzvané Červinkově muldě spadla lavina na šestatřicetiletou skialpinistku. Záchranáři ji vyprostili až po třech hodinách pátrání, vrtulník podchlazenou ženu převezl do hradecké nemocnice, kde večer zemřela.
  • 25. ledna 2006 - Na hoře Smrk v Moravskoslezských Beskydech smetla lavina lyžaře. Po několika hodinách jej záchranáři našli mrtvého pod třiceticentimetrovou vrstvou sněhu. Lyžoval společně s kamarádem v zakázaném pásmu.
  • 14. března 1998 - V Krkonoších traverzovali dva horolezci v Labském dole přes Astmanovu plošinu. Při sestupu žlabem se utrhl sněhový převis a muži spadli z asi 200metrové výšky a zahynuli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 23 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...