Při policejním zásahu proti demonstracím v Hongkongu byl postřelen čtrnáctiletý chlapec

Hongkongská policie při potlačování násilných protestů opět použila ostré náboje. Jeden z nich zasáhl čtrnáctiletého chlapce, který musel být následně hospitalizován. Ulice města pod čínskou správou znovu zaplnily tisíce lidí. Protestující tentokrát vyjadřovali hlavně nespokojenost s rozhodnutím vlády zakázat zahalování obličeje, které vstoupilo v platnost o půlnoci místního času (18:00 SELČ).

Policie potvrdila, že jeden z jejích příslušníků použil ostrou palbu, když ho ve čtvrti Yuen Long napadla velká skupina demonstrantů. Na policistu v civilu dvakrát hodili zápalnou láhev. „Policista spadl na zem a vypálil, protože byl jeho život v ohrožení,“ uvedla policie v prohlášení.

Bezpečnostní složky zároveň odsoudily „demonstranty za napadání policistů a riskování životů ostatních“ a upozornily, že v případě nutnosti použijí odpovídající sílu k rozehnání davu a zatčení viníků.

Při incidentu, který se stal kolem deváté hodiny večer místního času (15:00 SELČ), byl podle všeho postřelen čtrnáctiletý chlapec, uvádí bez dalších informací hongkongský list South China Morning Post. Mladík byl předán zdravotníkům a následně převezen do nemocnice.

Policie v Hongkongu použila ostrou střelbu proti demonstrantům také v úterý, v den oslav 70. výročí vzniku komunistické Číny. Osmnáctiletý student byl postřelen do hrudníku. Za výtržnictví mu nyní hrozí až desetileté vězení.

Demonstranti se bouří proti zákazu zahalování během protestů

Demonstranti se v ulicích srocovali už před vládním rozhodnutím o zákazu maskování, protesty však s přicházejícím večerem nabíraly na intenzitě. Davy na několika místech ve městě rozbily výlohy obchodů, lidé zapalovali ohně a poškozovali vybavení stanic metra. Policie je rozháněla slzným plynem a vodními děly.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová k rozhodnutí o zákazu zahalování obličejů přistoupila na základě výjimečných pravomocí, pocházejících ještě z britské koloniální éry a uplatněných poprvé za padesát let. Krok má ve velkoměstě napomoci ukončit měsíce trvající protesty a rostoucí násilí.

Nepokoje v Hongkongu
Zdroj: Tyron Siu/Reuters

Protesty původně v Hongkongu začaly nesouhlasem s navrhovaným zákonem o vydávání obviněných do pevninské Číny, ale mezitím se požadavky demonstrantů rozšířily mimo jiné o svobodné volby a vyšetřování policejní brutality.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled