Správkyně Hongkongu Carrie Lamová v rámci výjimečných pravomocí zakázala od soboty zakrývání tváře při demonstracích. Využila je ve snaze ukončit protesty, které trvají od června. Lidem hrozí za zakrývání obličeje až rok vězení, Peking opatření ocenil. Protestující v reakci na zákaz masek postavili v centru města barikády a do ulic znovu vyrazily tisíce lidí.
Hongkong zakázal demonstrantům masky. Lidé na protest znovu vyrazili do ulic
Události: Demonstranty v Hongkongu pobouřil zákaz zahalování obličejů (zdroj: ČT24)
Výjimečné pravomoci pocházejí ještě z koloniální éry. Legislativa byla podle agentury AFP naposledy uplatněna v roce 1967. Nové nařízení podle Lamové neznamená, že by v Hongkongu platil výjimečný stav či stav nouze, ale město čelí „vážnému veřejnému ohrožení“.
Násilníci mezi demonstranty podle ní používají zápalné lahve proti nádražím, dalším veřejným budovám a soukromému majetku. Obvinila také demonstranty, že „lynčují“ lidi s odlišnými názory. Zákaz maskování má podle Lamové napomoci k tomu, aby studenti, tvořící z téměř dvou pětin řady demonstrantů, neporušovali zákony.
Peking později ocenil zákaz zakrývání tváří demonstrantů jako velice potřebné opatření. Chaotická situace v Hongkongu nemůže pokračovat donekonečna, prohlásil ve státní televizi mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Hongkongu a Macaa Jang Kuang a zdůraznil, že situace dosáhla kritického momentu. Protivládní protesty přirovnal k „barevným revolucím“ v postsovětských republikách a tvrdil, že je podnítilo zahraniční vměšování.
Demonstranti maskami skrývají svou identitu, aby je policie nemohla později zatknout, a chrání se jimi před slzným plynem či pepřovým sprejem. Policie už dříve vyzvala hongkongskou vládu, aby nařídila zákaz nočního vycházení a pomohla tak zmírnit stupňující se násilí v ulicích.
Správkyně Hongkongu vyhlásila zákaz zakrývání obličeje na protestech (zdroj: ČT24)
Výjimka ze zdravotních důvodů
Hongkongský ministr bezpečnosti John Lee uvedl, že zákaz se týká povolených i nepovolených veřejných shromáždění i nezákonných nepokojů. Vztahuje se na všechny způsoby zakrývání tváře, včetně zamaskování barvou. Výjimky mohou být uděleny lidem nosícím masku ze zdravotních důvodů, anebo kvůli požadavkům jejich práce.
„Myslíme, že nový zákon bude mít odstrašující účinek na násilnické demonstranty, kteří se maskují a vyvolávají nepokoje, a pomůže policii v jejím poslání udržovat pořádek,“ prohlásila Lamová.
Zpravodajka ČT Šámalová: Zákaz nošení masek protesty nejspíš neutiší (zdroj: ČT24)
Zatím není jasné, jak úřady prosadí zákaz ve městě, kde hodně ze 7,4 milionu obyvatel každý den nosí na obličeji masku na ochranu před chladem a infekcemi, zvláště od epidemie zaviněné virem SARS, která si na počátku tisíciletí vyžádala stovky obětí.
„Zákaz může odradit některé demonstranty z účasti na protestech, ale protože drtivá většina shromáždění je beztak zakázaná, tak pravděpodobně nebude mít zásadní vliv. Určitě to nepovede k rychlému uklidnění situace. Spíš naopak, protože účastníci protestů stejně porušují zákony jen tím, že přijdou,“ podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
V Hongkongu mezitím roste tlak na firmy, které obchodují nebo spolupracují s Čínou, a také na státní organizace, aby kontrolovaly své zaměstnance. Například největší místní aerolinka Cathay Pacific sleduje soukromé účty svých pracovníků na sociálních sítích. Mnoho lidí už propustila kvůli jejich sympatiím a podpoře protivládních demonstrací.
Britský ministr zahraničí Dominic Raab zdůraznil, že politický dialog je jedinou cestou k rozuzlení situace v Hongkongu. Vláda se podle něj chce postarat o bezpečnost svých lidí, ale také se musí vyvarovat zhoršování situace a měla by usilovat o snížení napětí.
Ostrá střelba
Policie v úterý proti demonstrantům použila ostrou palbu. Podle zpravodajského serveru BBC News příslušníci bezpečnostních sil vypálili šest ostrých nábojů. Po protestech svolaných u příležitosti 70. výročí vzniku komunistické Číny muselo být hospitalizováno přes sto lidí a 269 jich bylo zatčeno.
Mladík, kterého postřelil z bezprostřední blízkosti policista, už byl obviněn z výtržností a dvou případů napadení příslušníků bezpečnostních sil. Hongkongská policie tvrdí, že mladík policistu při potyčce udeřil kovovou tyčí. Kulka muži prošla levou plící, tři centimetry od srdce, píše hongkongský tisk.
Ostrá střelba u obyvatel Hongkongu dále vystupňovala zlost na policii, kterou už předtím mnozí obviňovali z přehnaného užívání násilí proti demonstrantům. Ve středu vyšly do ulic tisíce lidí a požadovaly, aby byly bezpečnostní složky za střelbu pohnány k odpovědnosti.
Demonstranti chtějí reagovat dalšími protesty
Protesty původně začaly odporem proti navrhovanému zákonu o vydávání obviněných do pevninské Číny, ale mezitím se požadavky demonstrantů rozšířily mimo jiné o svobodné volby a vyšetřování policejní brutality.
„Pět požadavků, ani o jeden méně,“ skandovali demonstranti, mnozí v maskách, kteří v pátek – ještě před vyhlášením nových pravidel se zákazem zakrývání tváře – pochodovali městem kolem některých z nejdražších nemovitostí, včetně centrály britské banky HSBC.
„Musíme zůstat silní kvůli Hongkongu, a proto jsem se přidal k tomuto protestu,“ řekl Reuters sedmadvacetiletý pracovník ve finančním sektoru, který se představil pouze jako Čchan. „Policejní brutalita se stupňuje a na zákaz maskování je třeba odpovědět protesty,“ zdůraznil.
Demonstranti v bývalé britské kolonii kritizují to, co považují za plíživé zasahování Pekingu do záležitostí jejich města i přes příslib autonomie podle principu „jedna země, dva systémy“, na jehož základě Británie v roce 1997 vrátila Hongkong Číně.
Čína odmítá obvinění z vměšování a naopak obviňuje zahraniční vlády, včetně Spojených států a Velké Británie, z vyvolávání protičínského cítění.
Úřady již dříve vydaly policii pokyny pro použití síly, uvedl Reuters s odvoláním na dokumenty, které viděli jeho zpravodajové.